Důsledky politiky ČNB: drahota, nejistota a bída

Všichni dnes žijeme v ekonomické realitě bezprostředně ovlivněné měnovou intervenci České národní banky, která se odehrála na podzim 2013 a není vyloučeno, že se bude opakovat znovu dnes.

Všechny ty dílčí zprávy, které dnes slyšíte a čtete - pohonné hmoty zlevňují mnohem pomaleji, než padají ceny ropy ( a samozřejmě pak stoupají ihned, což nyní opět aktuálně nastává ...)  stoupají ceny potravin a spotřebního zboží, koruna se nadále propadá a kupní síla Čechů klesá - všechny ty zdánlivě nesouvisející ekonomické zprávy mají společný důvod. Tím důvodem není objektivní stav našeho hospodářství, nýbrž je jim subjektivní rozhodnutí 4 ze 7 členů bankovní rady ČNB provést měnovou intervenci v neprospěch české koruny = zdražit Čechům dolar a euro a zvýšit růst cen.
Proč by tato státní instituce vedla natolik nepřátelskou politiku proti občanům vlastní země? Formální důvody zní: v ČR byla nízká inflace a česká koruna byla silná a to je špatně pro podniky, které
vyváží do zahraničí. Příklad: pokud euro bude stát 27 a ne 25 korun, získá náš podnik, který prodal do zahraničí zboží za 100 eur 2700 korun a ne 2500 korun, jako dříve. Tento podnik pak bude moct zaplatit
svým zaměstnancům více a ti si budou moct dovolit v obchodech stejné množství zboží, jako dříve, protože kvůli oslabení koruny se nám všechno v obchodech prodražilo. A pokud se ten český podnik rozhodne svým zaměstnancům nepřidat nebo pokud ceny v obchodech budou růst prostě rychleji, než jejích mzdy, pak mají prostě zaměstnanci smůlu.
Statistická data po více než jednom roce ekonomické praxe mluví prostě jasně: kupní síla Čechů loni znovu spadla. Průměrný Čech si mohl koupit o 47% méně než průměrný Evropan. V tomto ukazateli jsme se ocitli až na 26. místě (zdroj: Incoma GfK). A intervence ČNB, která nepomohla normálním lidem, přinesla také nevýhody pro naše podniky. Sice vydělají více na svém exportu, ale jelikož jsou téměř všechny financovány prostřednictvím bankovních půjček a boj za vyšší inflaci zároveň znamená boj za vyšší úroky, musí své vyšší výdělky v důsledku věcí stejně odevzdat bankám. O tom, že se tyto podniky samy nenacházejí ve vzduchoprázdnu, nýbrž v prostředí, kde se v důsledku intervence ČNB prodražilo zcela vše, ani nemluvě. Mílí výrobci, zapomeňte na levný benzín a naftu, zapomeňte na levný výrobní
materiál, nyní jste konkurenceschopní ! Pokud ČNB opět zasáhne, ceny benzínu a nafty změní svůj trend, což se již nyní aktuálně stává. A odhadnout další vývoj cen ropy je velmi problematické.
Samozřejmě, že i dnes lze hravě dohledat názory řády ekonomů, kteří i přes jasná statistická data a zkušenost, budou tvrdit, že naše centrální banka vede správnou politiku. Ale právě o tom to přece je!
Ano je zde zásadní rozpor v ekonomické teorii, kdy se nikdo z odborníků neshodne a kdy si i ti nejváženější a nejotitulovanější odborníci zásadně protiřečí a jdou si vzájemně po krku. Ale hlavní
úlohou ČNB přece není dokazovat jednu z ekonomických teorii na úkor druhé, naše republika přece nemůže být laboratoři pro jejích experimenty! Úlohou ČNB je přece prostřednictvím stabilní koruny a
stabilní úrovně inflace zajistit stabilní hospodářské prostředí v zemi. Takové prostředí, ve kterém se podniky nebojí investovat, protože se nebojí náhlého zvratu, který přijde zítra. A takové prostředí - se stabilním a předvídatelným kurzem koruny a stabilní a předvídatelnou mírou inflace jsme zde také měli - měli před tím, než se na podzim 2013 slova ujala naše ČNB. Teď se koruna klepe a nikdo neví, co bude zítra.

Zúčastnil jsem se více diskuzí a seminářů na téma dalšího rozvoje hospodářství a průmyslu. Na všech doslova unisono od všech průmyslníků, vlastníků, ředitelů a manažerů znělo - úplně nejdůležitější ze všeho je stabilita a předvídatelná alespoň nejbližší budoucnost.