Zábavu a poučení spíše u piva, než v médiích najdeš

Policejní psycholožka Ludmila Čírtková míní, že média jsou necitlivá vůči obětem trestných činů. Nepolemizuji s ní, jenom společně se svými pivními přísedícími dodávám, že se není co divit, neboť jsou necitlivá i vůči čtenářům, posluchačům či divákům.

Proč tak činí, je smutný obraz společnosti. Jen naivní konzument médií se domnívá, že noviny, časopisy, respektive jejich vlastníci živí peníze vytahané z kapes čtenářů. To je omyl! Existenční díl příjmů přichází z kont inzerentů. Redakce zaměstnávají píšící redaktory k tomu, aby operativně zaplňovali na novinových stránkách místa, na která se nepodařilo obchodnímu oddělení sehnat reklamy. Obdobné je to i u radií a televizí. Nemít zákonné omezení, nic jiného než reklamy by do nás nehustily. Navzdory tomu, že si v mnoha podobách vůbec nezadají se středověkým mučením, o absenci ohleduplnosti a citu nemluvě. Pouhý čtenář, posluchač a divák bývají tudíž trpěným druhem klientů. Hlavní cílovou skupinou jsou konzumenti reklamních sloganů a obrázků. Kdo se chce v klidu pobavit nebo opravdu poučit, chodí na pivo. Konzumace i kecy u stolů plynou, aniž by je přerušovaly reklamní bloky. Alespoň v té naší hospodě tomu tak je. Proto jsme v ní spokojení.