Státní rozpočet České republiky je trvale deficitní. Každý rok se zatne sekera v řádu desítek miliard. Vláda se rozhodla tyto díry zalepit pomocí elektronické evidence tržeb.
Brousí si zuby na několik miliard korun, které by měla vytáhnout z šedé ekonomiky a umožnit odvod těchto prostředků do státního rozpočtu. Není tajemstvím, na koho toto opatření míří především. Míří na OSVČ a drobné podnikatele. Malé a drobné podnikání především ve službách.
Nelze zpochybňovat právo státu vybírat daně. Zároveň je třeba říct, že daně a povinnosti, které stát klade na občany, by měly být přiměřené. Malé podnikání se dnes nepropadá do šedé ekonomiky proto, aby si tito podnikatelé kupovali mercedesy, zámky nebo létali kolem světa. Oni chtějí přežít. Kdo nevěří, ať to zkusí.
Doporučuji všem státním úředníkům, aby si opravdu zjistili, jak to vypadá, když si někdo chce otevřít kavárnu, zmrzlinový bar, palačinkárnu a podobné malé podnikání. Nedej bože budou muset mít nějaké zaměstnance. Bylo by třeba absolvovat administrativu, kontroly všech státních orgánů a prožít si starosti spojené s úvěrováním, hledáním zákazníků, zkrátka s přežitím podnikatelského záměru. To vše za situace, kdy ručíte veškerým majetkem. Pokud má někdo pocit, že malé podnikání má rozsáhlou podporu, znovu opakuji, jděte si to zkusit. Vím, o čem mluvím, z vlastní zkušenosti.
A žádná pomoc z Bruselu nás nespasí. Administrativa evropských dotací je nesmírně složitá a riziko sankcí za nedodržení formálních podmínek značné. Přitom jsou tyto dotace vykoupeny často zcela zcestnými nařízeními a regulacemi z pera bruselských byrokratů, kteří mají ještě menší ponětí o předmětu své regulace, než naší vlastní čeští politici a úřednici.
Pokud chceme, aby lidé platili daně a plnili své povinnosti vůči státu, musí to být daně přiměřené a stát musí nabízet adekvátní veřejnou protislužbu. Český stát se dnes takto nechová. Je to často byrokratický eurolotr, který řídí hlavní byznys. Tím je zkorumpované přerozdělování veřejných prostředků. Zavedení elektronické evidence tržeb, tedy není narovnání vztahu mezi státem a skupinou občanů, ale jen utažením šroubů výše uvedeného mechanismu. Pokud se tohle nezmění, nemohu pro elektronizaci zvednout ruku.
Nechci pominout ani druhý aspekt elektronizace tržeb. Začíná vznikat dokonalý přehled o tom, co který občan kupuje, jaké služby využívá. Není pochyb, jak lákavým produktem budou podobné soubory dat.
