Co Tě nezabije, to Tě posílí...

Ahoj Ferdo,

jsem rád, že jsi se s nepříjemnou situací prozatím vypořádal takhle, je to určitě inspiraci i pro ostatní (třeba chudáky v cizí zemi izolované jazykově a sociálně). Ještě, že máš internet, narozdíl od nebožáků z uzavřeného oddělení v knížce Vyhoďme ho z kola ven můžeš vytvářet mediální tlak na své "věznitele"-zachránce.

uzdravte se

taky vám přeju brzké uzdravení, jako perličku dodávám že když mi bylo opravdu zle a zhubla jsem za měsíc 15 !!! kilo, lékaři mi neustále píchali pouze něco na uklidnění a na to že mám téměř nefungující štítnou žlázu přišla jedna mladá paní doktorka po dvaceti letech od vypuknutí prvních obtíží. Jinak Vám držím palce.

medaci

Bertik je sice nervozni, chce se podivat na email od Bary, ale prosadila jsem si, ze se tady jeste zaregistruju a prectu si to. Myslime na Tebe, vsak vis...

Držím vám palce

Určitě jste to chytil od nějakého pacienta - bezdomovce nebo imigranta. Je to určitě těžké, ale věřím, že to dobře dopadne.

MMCH, dnes jsem byla se synem na očkování proti TBC a říkala jsem si, ještli to není zbytečné. Asi není.

I když, ta účinnost není stoprocentní, jak vidět.

Re: Držím vám palce

Taky jsem si takhle dva měsíce poležela, ale v těhotenství, tak tam byla naděje na radostný výsledek. I když nervy to byly taky, a ta nečinnost, když nesmíte vstát z postele, jen na záchod a jednou denně do sprchy, hrůza.

Napřed jsem se snažila učit se španělštinu a opakovat si angličtinu, ale ke konci jsem se už nemohla soustředit vůbec na nic.

Tak a za tohle vděčíme zrušení dobře organizované depistáži

TBC za před listopadem 89.

Re: Tak a za tohle vděčíme zrušení dobře organizované depistáži

Za tohle rušení depistáže nemůže, já řádně očkovaný jsem. Ale nechrání to na 100%. Vysvětlím to v nějakém svém dalším článku.

Tak hodně štěstí,

držím Vám palce. Pište prosím - jsem zvědavá na pohled očima lékaře z opačné strany barikády. Přeji Vám hezký den (v rámci možností).

.

Tak hlavně přeji brzké uzdravení a pište do blogu pokračování, ať Vám to rychleji uteče. Ještě že existuje internet. Ležel jsem začátkem devadesátých let v nemocnici po operaci  vykloubeného ramene. To byla nuda - knížky, byť sebetlustější, jsem zhltnul za pár dní a konec. Zbýval rozhlas po drátě (tzv. dráťák),  v polštářku, celý den pouštěný do ucha na střídačku se spánkem. Hrůza. Tak se držte