Krev, pot a slzy: Malé dítě vs dospělý muž

Někdy se nevyhnete hlídání dítěte. V takovém případě je nutné zapomenout na slitování. Andílek dělá všechno proto, aby vás zničil na těle i na duchu. Je to nelítostný nepřítel. Porazit ho lze jen důmyslem.
  1. Dítě je třeba utahat. Navrhuji následující postup: po ránu kratší vycházka, zhruba pět šest kilometrů. Dítě průběžně upozorňujte na zajímavosti. „Podívej, není to támhle peněženka (panenka, autíčko, chcíplá kachna, záleží na vaší kreativitě a na tom, co má ten ďáblův spratek rád.) Dá se předpokládat, že děcko s vhodně podnícenou zvědavostí naběhá zhruba dvojnásobek toho, co vy v relaxačním tempu ujdete.
  2. Dítě není darmožrout, aneb Kdo nepracuje, ať nejí. Osvědčilo se mi například stavění hrazeného záhonu. Dítě je možné donekonečna posílat pro obkladové kameny. „Zkus vybrat nějaký menší (větší, kulatější, hranatější a tak dále až do zblbnutí a vyčerpání dětského lidského zdroje.) Junior, který se padesátkrát až stokrát proběhne s kamenem tam a zpátky bude vláčnější a poklade menší odpor dalším výchovným zásahům. Vhodné je zasvětit ho do významu obratu „sísyfovská práce.“
  3. Dítě se musí krmit. Nemá smysl cpát do dítěte snídani, oběd, večeři a průběžné svačinky v nějaký předem daný čas. Osvědčil se mi time management „Až budeš mít hlad, tak si řekni.“ Až se ta pažravá stvůra ozve, řekněte „Ale to je mrzuté, zrovna jsem snědl poslední rohlík.“ Hlady úpící dítě se bude rádo podílet na přípravě jídla, přičemž ho je možné nechat proběhnout se slupkami od brambor a tak dále. Záleží na vaší nápaditosti.
  4. Dítě nesmí spát, dokud není naděje, že se do rána nevzbudí. Spánek po obědě je přežitek. Docílíte jím jen toho, že ta bestie bude celé odpoledne čerstvá jako rybička, zatímco vy melete z posledního. Dítě je třeba podporovat v názoru, že nic tak nepomáhá dobrému trávení, jako pohyb. Nicméně všeho s mírou, jinak dítěti bude zle, což vám přidělá práci. Vyvolá to ve vás navíc zbytečné výčitky svědomí.
  5. Dítě se musí vzdělávat. Zapomeňte na pohádky. Jsou blbé a vytvářejí v dítěti mylné představy. Daleko lepší je vzít si knížku o přírodě, namotivovat toho haranta („Koukej jak je pampeliška podobná podbělu, já je od sebe teda skoro nerozeznám. Ty určitě jo, hele, není támhleto podběl…); děcko se opět hezky proběhne.
  6. Dítě musí mít kamarády. Pokud vám pověsili na krk předškolní slečnu jako mně, doporučuju obklopit ji gentlemany znalými placatění se v bahně a podobně. Princeznička se z her s nimi vrátí špinavá jako čuně a než se důkladně umyje, aby se z ní zase stala princeznička, máte chvíli klid.
  7. Dítě musí ovládat základy konspirace. Skutečně není vhodné, aby se o těchto praktických radách dozvěděla ženská část vašeho příbuzenstva. Nikdo nemusí vědět, že vám svěřená nejmladší ratolest slavného rodu v sedm padla hlavou do talíře s krupicovou kaší a její spánek se podobal spíše mdlobě.
  8. Stejně tak nikdo nemusí vědět, že jste i při dodržení výše uvedených zásad padli pět minut nato.
Autor: Ondřej Fér | neděle 24.4.2011 11:22 | karma článku: 28,40 | přečteno: 1727x