Kingdom Come: Deliverance 2 – Romové a možná i černoch

Zamyšlení nad tím, co můžeme v určitých aspektech očekávat od druhého dílu Kingdom Come: Deliverance. Je tam celkem dost spekulací, tak se omlouvám předem.

V prvních preview hry se objevila informace o tom, že v KCD2 budou Romové. Musím říct, že jsem to očekával, a celkem mě to potěšilo, protože jejich přítomnost na našem území není nereálná. První písemné zmínky, kde jsou Romové, kterým se tehdy říkalo cikáni, doslova jmenováni, jsou sice z let pozdějších, kdy například císař Zikmund Lucemburský pro ně vydal ochranné glejty (1417, 1423). Tyhle věci jsou historicky dané.

Dál bude pokračovat má, dejme tomu, spekulace o příchodu Romů na naše území. A ještě podle mého mají jednu věc společnou s Kumány. Tedy ne přímo věc, ale mongolské nájezdníky. V roce 1241 na naše území vpadli Mongolové, což je sice zajímavé samo o sobě, ale víc mě zaujala část Kroniky tak řečeného Dalimila. Jedná se o pasáž:

Přes hranice české tiše

víc než pět set Kartasů k nám kvačí.

Zpytáci, tatarští vyzvědači

byli to. Chodili po hloučcích

ve vysokých, divných kloboučcích,

měli mošny, krátké taparty,

nohavice však až na nárty,

a každý hůl dlouhou svíral v dlani,

a každý se od pasu až klaní,

aby z potoka pít vodu moh,

chleba prosí slovy Kartas bóh.

Podle výkladu historie se jednalo o Tatary, vyzvědače. Já se domnívám, že toto je z mého pohledu doklad o příchodu Romů na naše území. Nejdůležitější jsou slova, kterými měla ta pětistovka lidí prosit o chléb: „Kartas bóh“. Což znamená v jazyce Romů „nastal hlad“ nebo snad „seslal hlad“. Všiml si toho například Vladislav Vančura a psal o tom v Obrazech z dějin národa. Myslím, že se dá předpokládat, že pohyb nájezdníků donutil k pohybu i kočovné skupiny ze stepi, aby postupovaly před plenícím vojskem.

Že by šlo opravdu o Tatary, nebo snad Mongoly samotné, mi přijde jako nesmysl. Proč by se pohybovali po našem území v chatrném oblečení a žebrali v jazyce Romů? Jestli byli doopravdy vyzvědači a podávali mongolským nájezdníkům nějaké informace, se dá těžko dokázat. Vzhledem k tomu, jak postupovali Mongolové, to není příliš pravděpodobné. Dokázali překonat velké vzdálenosti a jejich útoky se soustředily na místa bez opevnění. Samotné čekání na výsledek průzkumu by je zdržovalo. Dá se to však těžko odhadnout. Celkově to pro mě je doklad příchodu Romů na naše území, a tím bych to uzavřel.

Mongolská invaze ovlivnila rovněž i zmiňované Kumány. V roce 1223 byli Polovci – Kumáni (nebudu rozebírat Kipčaky atd.) poraženi v bitvě na řece Kalce, kde se spojili s ruskými knížaty proti Mongolům. Později byli poraženi, nebo spíš doraženi, vnukem Čingischána a zakladatelem Zlaté hordy jménem Batu. Zbytky Polovců se usadily v Uhrách a přes svůj slib, že přijmou křesťanství (což byla podmínka pro jejich usídlení), se k tomu příliš neměly. Pohanství jim vydrželo snad až do šestnáctého století, což je zajímavý paradox. Bývali součástí uherských armád a účastnili se křížových výprav vedených právě k nám. Takže pohané ve znamení kříže jezdili trestat kališníky.

Dál bych se chtěl věnovat lidem černé pleti v době KCD na území Čech. Tohle je celkem těžká věc, protože záznamy nejsou. To, že o nich až do šestnáctého století kronikáři nepíší, však neznamená, že tu žádný nebyl. Spíš naopak. Naši předkové se s nimi museli setkávat, ať už na křížových výpravách do Svaté země, nebo při cestách za obchodem. Stejně tak obchodníci, ať židovští či arabští, je s sebou měli přinejmenším jako sloužící či otroky. Představa, že by je nechali na hranicích kvůli barvě kůže, je zábavná, leč poněkud absurdní. Dál se dá předpokládat nějaký ten černoch jako součást kejklířské, komediantské skupiny. Tam je to čistě logický paradox – pokud by tu žádný nebyl, tak by se v takové určitě objevil, protože za atrakce se platilo vždy a všude. Tím, že se o něčem takovém žádná kronika nezmiňuje, mě utvrzuje v předpokladu, že se nejednalo o nic neobvyklého.

Jeden doložený příklad ještě zmíním – jedná se o arabského lékaře, který přijel na pozvání ke králi Janu Lucemburskému (dědovi Václava IV.), aby mu léčil oči. Dá se předpokládat, že se nejednalo o plavovlasého árijce. Sám asi také necestoval. Pro zajímavost dodám, že tento lékař si nechal vystavit glejt, bezpečnostní záruku, že v případě neúspěšné léčby mu nebude ublíženo. Třeba že nebude zašit do pytle a hozen do řeky. Tak se vyhnul tomu, co se stalo jeho předchůdci. Jan Lucemburský evidentně nebyl ideální pacient.

Rád bych ještě něco napsal o Kutné Hoře. Jsem velice rád, že Warhorse se rozhodli zasadit hru právě sem. Bez nadsázky to bylo město evropského významu a co se týká cizinců, tak mají tvůrci volné ruce. Bez nadsázky se tam dal potkat kdokoliv. Pro nás může být zajímavý příklad v mincovní reformě, za kterou můžeme poděkovat králi Václavovi II. (bez ironie). Na vzniku slavných pražských grošů se podíleli tři pozvaní italští odborníci: Reinhard, Alfard a Cynon Lombardský. Nejspíše se jednalo o finančníky a podařilo se jim vytvořit vynikající platidlo, které po určitou dobu bylo bez přehánění nejlepší, nebo jedno z nejlepších v tehdejší Evropě. Dá se předpokládat, že tito páni z Florencie s sebou měli doprovod, takže i zde se mohl vyskytovat nějaký ten snědý sluha.

Abych to uzavřel, za Romy ve hře jsem rád, protože hru jedině zpestří. A pokud se tvůrci rozhodli přidat do druhého KCD i nějakého černocha, mají jistě dost příležitostí, aby zachovali historické reálie.

Přeji všem co se těší na hru, ať jim čekání rychle uteče.