Gay scéna v Kingdom Come: Deliverance 2

Debaty o možném zákazu Kingdom Come 2 v některých zemích kvůli homosexuální scéně vyvolaly bouřlivé reakce a otevřely širší diskuzi o vnímání sexuality ve hrách a médiích obecně.

Diskuze kolem možné homosexuální scény v Kingdom Come 2 rozproudila vášně na internetu a možná povede k zákazu hry v Saudské Arábii. Z mého pohledu to jen ukazuje, jak moc problematické může být černobílé vnímání světa a co udělala příliš násilná propagace něčeho, co by mělo být přijímáno automaticky jako něco běžného.

Nejprve trošku z historie. Ze známých osobností, které byly přinejmenším bisexuální, jistě stojí za zmínku Sokrates, Platón nebo básnířka Sapfó z ostrova Lesbos. Z renesance například Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti a mnoho dalších. A z vojevůdců můžeme jmenovat například Alexandra Velikého, Juliuse Caesara, a když už se jmenoval Sokrates, tak ještě přidám Alkibiadése do páru, ačkoliv toho asi moc lidí nezná. A co třeba takový Richard Lví srdce? Ten jistě neznámý nebyl a rozhodně by ho asi nikdo neoznačil za zženštilého. I když u něj není jasný důkaz, protože křesťanský svět nebyl homosexualitě nakloněný nijak příznivě, takže se takové věci tajily. Ale elita samozřejmě měla lepší možnosti než prostý lid a trest jí hrozil málokdy. Jak praví staré přísloví: co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.

Řecké Athény jsou také všeobecně známé. Nebudu se zmiňovat o Japonsku, kde se na tyto věci pohlíželo naprosto volně, alespoň do éry Tokugawa, kdy mravy poněkud zpřísnily. Ale během třeba oblíbené éry Sengoku, kterou hráči jistě znají z mnoha her, se takové věci neřešily.

Příkladů máme víc než dost a z toho i pro naprosté odpůrce musí být zřejmé, že homosexualita tu byla od dávných časů v určitém procentu populace. Dovolím si malou spekulaci, nechci říkat, že církevní celibát nebyl schválen jen kvůli zabránění štěpení majetku, na to důkazy nejsou. Ale byl jako stvořený pro osoby s jinou sexuální orientací a dával jim možnost, jak fungovat v době, kdy byly sňatky normalitou. Ženy s kláštery na tom byly o poznání hůř než muži, ale alespoň nějaká možnost. Naproti tomu muži v církvi měli velké možnosti a to nemyslím po sexuální stránce, i když tam nejspíš také, ale i co se týká uspokojování ambicí. Ale tohle rozvádět nebudu, to je samo o sobě příliš velké téma.

V prvním díle Kingdom Come je pár gay postav a vystupují tam natolik nenásilně, že si to spousta hráčů uvědomila až nyní, když se téma začalo rozebírat. A to je právě ono, to, jak nám jsou předkládány gay postavy. Tady vnímám velký problém, ale ten rozhodně není v této hře. Největší škodu na homosexuálně orientovaných lidech z mého pohledu páchají (nebojím se to slovo použít) fanatici (woke), kteří se snaží za každou cenu protlačit co nejvíc nejen gay postav, ale i lidí různých ras někam, kde to působí jak pěst na oko. Pokoušejí se měnit historii a předkládají nám příběhy tak, že ve světě je každý druhý homosexuál, popřípadě jiné pohlaví, kterých dnes existuje nespočet označení.

Woke hnutí mi připomíná násilnou rekatolizaci po bitvě na Bílé hoře. A jak to dopadlo? Jsme vyhlášeným národem ateistů. Prostě takové věci dokážou znechutit a prokazují lidem, kteří se narodili například jako homosexuálové, medvědí službu. Stejně jako jiná propagace čehokoliv. Stejně tak je to v otázkách ras. Například afroameričanka v roli Anny Boleynové má přinést něco pozitivního? Přinese maximálně to, co nebinární bizon v pohádce pro malé děti. Jen to lidi vede k nechuti cokoliv takového vnímat a dělá to z věcí, které by mohly být považovány za běžnou součást života, nenáviděnou abnormalitu. Ale i toto téma by bylo na delší rozbor.

Na tom, jak se rozebírá téma možnosti homosexuální scény v Kingdom Come 2, je vidět, co dělá s některými lidmi právě takový tlak. Vede k polarizaci a někteří lidé jsou alergičtí na tuto tématiku. Vystupují pak ale úplně stejně jako ti, kteří ten tlak vytvářejí, jen na opačné straně. Vy nám cpete všeho moc, tak my nepřipustíme vůbec nic a cokoliv je navíc, je prostě špatné. Asi jako když někdo označí při hodnocení filmu odpadem něco kvůli tomu, že tam třeba žádná postava jiné rasy není, a druhý naopak, bez ohledu na kvalitu díla.

Ono takových lidí není až tak velké procento, ale jsou hodně vidět a u mnohých chápu jejich frustraci. Někteří jsou prostě takoví, ale určitá část podlehla tlaku a postavila se na opačnou stranu barikády. Doufám, že začnou přemýšlet a nenechají se zatlačit někam, kde to z nich dělá lidi podobné těm, co nesnášejí.

Můj názor je takový, že do hry, která má takové množství charakterů, prostě procentuálně být může a navíc se dá krásně využít pro příběh samotný. Pokud se to podaří navíc udělat jako v jedničce, nenásilně a bude to dobře zapadat, tak je to pro mě jednoznačně palec nahoru. Pokud ano, myslím, že to může udělat pro lidi mnohem víc pozitivního než násilný tlak a nebo ignorování reality. Bylo by dobré, kdyby konečně někde bylo něco skutečně vyváženého.

Na úplný závěr bych rád doporučil zajímavé historické filmy a tím nemyslím Alexandra Velikého. Hra o smrti (2002) s Williamem Dafoem, Paulem Bettanym a třeba mladým Tomem Hardym. Nechci prozrazovat víc, ale je to lehce k tématu. A pro odlehčení film Hodina prasete (1993) s Colinem Firthem, kde se mimo jiné dozvíte, jak mohl dopadnout sex s oslicí ve středověku. A například k tématu sexuality v Japonsku doporučuji Clavellův román Shogun.