Srdcem. Kohokoli. Třeba i komunisty. Hlavně volte!

V neděli odpoledne byl český hokejový tým za lůzry, alespoň vyjádřeno kurzy bookmakerů. Dneska jsou mistry světa. Zítra a pozítří budeme rozhodovat o budoucnosti naší země. Nenapadá mě nic moudřejšího, než že víc než debaty o tom, koho a proč volit je důležité vůbec volit. Srdcem – a je li vám to blízké, třeba komunisty!

Za komunisty si dosaďte libovolného ďábla politického nebe: soudruha Paroubka a jeho verbež, tuneláře z ODS, loutky Radka Johna, prostě kohokoli.

Hodně jsem o volbách přemýšlel, nemám rád velká slova a navíc si myslím, že o budoucnost demokracie nehrajeme. To ale neznamená, že volby nejsou důležité. Jsou, vždycky!

Pro mě třeba proto, aby oranžoví i modří papaláši dostali pořádně na frak. Po všech těch skandálech jsou dneska pro Česko užiteční zhruba stejně, jako asi byla komunistická partaj v létě roku 1989.

Pro mě jsou odjakživa nedůvěryhodné malé strany, protože se vždycky k někomu přilepí. Neodsuzuju je, ale chápu: bližší košile než kabát. Důvody, proč je lidi volili, nakonec vždycky zahodily snadno a všechny. Jenže to už by bylo lepší, kdyby třeba zelení hlásali: volte nás, volte soc-dem, nebo lidovci hlásali, volte peklo. Bylo by jasno, na nic bychom si nehráli a nemohli bychom být zklamaní.

Pro mě jsou letos přeci jen tak trochu sympatičtí Zelení. Nový šéf strany Liška je zřejmě šelma podšitá a umí vytvořit dojem, že už jim zase o něco jde. Jenže i bursíkovci měli pěknou masku, a nakonec se zachovali typicky malostransky.

Pro mě je naopak letos naprosto nepřijatelný Radek John se svojí suitou otroků. Může soudný člověk podepsat sedmimilionový závazek, aniž by ty peníze měl, notabene můžeme věřit někomu, kdo nezná ani svoje potenciální poslanecká práva? Ať se nám to líbí nebo ne, poslanec v našem systému může přebíhat, kam chce. Johnovy směnky znamenají jenom jedno: už víme, kolik budou stát přeběhlíci Věcí veřejných. Že chlapík, který je sice televizní superstar, asi není zrovna to pravé ořechové, to je asi jasné.

Pro mě osobně letos top volbou bude TOP 09. Jakkoli je to uskupení pochybné, zřejmě stejně účelové a s naprosto nejasnou budoucností. Alkoholik v jeho vedení, který zemi spíš uškodil než prospěl, nedává straně zrovna nejlepší vysvědčení, přesto ale věřím knížeti Schwarzenbergovi. Jakkoli mnoho lidí v zemi šlechtu nemá rádo, zřejmě coby důsledek komunistického vymývání mozku, já nemám důvod pochybovat, že člověk s takovou tradicí a s takovými kořeny má smysl pro fair play.

Ale stop... Já, já, já, taková zatím byla moje volební doporučení. No jistě, je to můj příspěvek do diskuse, koho volit, ale nechci nikoho naštvat, nechci nikomu brát jeho přesvědčení. Naopak.

Dneska jsem se procházel zlínským náměstím. Občanští demokraté tam pořádají veselici v duchu dřívějších komunistických slavností. Inu, jak jinak takovou akci uspořádat, že? Klobásky, pivko, zmrzka, houpačky, muzika... A super slogany. Lídr Nečas nepřijel, nemá čas, ale doporučení jednoznačné: volte nás!

Naše země potřebuje změnu a tu, podle mě, ODS ani ČSSD nepřinesou. Šancí už dostaly víc než dost, ale největší úspěch, který spolehlivě dokázali, je rozvrat.

Hodně jsem o volbách přemýšlel. Nezdráhejte se volit "svoji" stranu, ať je to ODS, ČSSD, KSČM nebo třeba samotný pekelný vládce. Člověk si má za svojí volbou stát a nemá se nechat zviklat okolím.

Moc se mi líbí myšlenka kroužkování odzadu. Kdybych byl volil v Praze, bylo by mi trochu líto, že tak knížeti odepřu svůj hlas. Ale... naštěstí si letos vyzkouším volbu mimo voličský okrsek, nezbývá než doufat, že si Karel poradí i beze mě. Lídři kandidátek tak jako tak svoje hlasy dostanou. Když ale zakroužkujete poslední čtyři jména na volebním lístku, dáte jasně najevo, že byste chtěli nějakou změnu – a přitom můžete zůstat věrní straně svého srdce.

Možná to nevyjde, ale možná ano. Noví lidé, které jejich vlastní strany umístěním na chvost kandidátky odsoudily k neúspěchu, by možná mohli přinést do naší rozhádané, arogantní a nenažrané politiky něco nového. (Nebo taky ne, namítne skeptik a já s ním souhlasím: pak už děj se vůle boží, protože komu není rady, tomu není pomoci.)

A jak s volbami souvisí hokejové zlato? Hodně! I když na Rusy vypsal Sportingbet kurz 1,4 a na Čechy 5,2, vsadil jsem si na náš tým. Vůbec jsem nečekal, že bych snad mohl vyhrát, ale v rámci více sázek, které jsem uzavíral, jsem to bral jako pomyslnou podporu národního týmu. Sázel jsem srdcem, ne rozumem – a vyhrál.

Zítra a pozítří nepůjde o nic jiného. Nejsme ve válce, i kdyby vyhrál Paroubek nebo modří kmotři nebo třeba třešničkoví komunisti, žádná tragédie by se nestala. Ale vážně jste spokojení s tím, jak to u nás poslední dobou vypadá a nechcete žádnou změnu?

Ať už je vaše odpověď jakákoli, volte. A volte srdcem.