Odtajněno! Přistání na Měsíci před 55 lety NASA nafilmovala

CIA dlouho úspěšně tajila pravdu. Přistání na Měsíci se neuskutečnilo. Bylo by to drahé a hrozilo, že se to nepovede. Ve skutečnosti všechno natočila šikovná PR manažerka ve filmovém studiu, aby Američani dali Sovětům na zadek.

Nevěřte hned všemu! Populární konspirace samozřejmě není pravdivá. Je jen součástí skvělé nové komedie Vezmi mě na Měsíc o misi Apollo 11 v hlavních rolích s kouzelnou Scarlett Johanssonovou a Channingem Tatumem.

Vracíme se na plátně o 55 let zpátky

Doporučuju film vidět, nejen v těchto dnech, kdy nám před pětapadesáti lety několik dní nad hlavami kroužila trojice astronautů Neil Armstrong, Edwin Buzz Aldrin a Michael Collins – a právě dneska, 20. července večer ve čtvrt na devět světového času, přistáli na povrchu Měsíce (teprve o šest hodin později Armstrong jako první člověk otiskl svoji stopu do měsíčního prachu a pronesl slavnou větu, že jeho malý krok znamená obrovský skok pro lidstvo).

Než k tomu ale došlo, bylo třeba vymyslet, jak to zařídit, aby se dobytí vesmíru Američanům konečně podařilo. Pachuť tragického krachu mise Apollo 1, kdy posádka zahynula během předletového testu, pořád visela ve vzduchu, a i když šlo o ambiciózní program, který vyhlásil nebožtík prezident J. F. Kennedy, stálo to taky spoustu peněz a tlak veřejnosti reprezentované politiky byl – pojďme to zbytečné utrácení zastavit.

V takovém momentě přichází na scénu supertajný vládní agent, který najme úspěšnou marketingovou kouzelnici – aby se ujala public relations do té doby tajných raketových závodů. A Kelly Jonesová (Scarlett J.) se toho ujme s vervou sobě vlastní – čeho všeho je schopná už za chvíli pozná tým techniků a inženýrů vesmírného střediska na mysu Canaveral. Šéf řízení letů Cole Davis (Channing T.) nezůstane stranou jejího zájmu (spíš naopak, asi chápete, že?).

I když se jí povede změnit obraz projektu tak, že senátoři jsou ochotní hlasovat pro další financování, vláda potřebuje mít vždycky jistotu. Na scéně se znovu objeví tajný superagent a nařídí, že je nutné připravit záložní plán pro případ, že by mise opět selhala. Pro USA by to v souboji se Sovětským svazem byla ohromná katastrofa – přitom řešení je snadné: prostě se natočí falešná verze, která se případně může odvysílat jako živé vysílání...

Nebudu vám víc z děje prozrazovat – i když si třeba zasloužíte vědět, jak s celým příběhem souvisí černá kočka, který se objeví v záběru hned v prvních okamžicích prohlídky canaveralského střediska. Běžte na to do kina, film si svých 75 % na ČSFD zaslouží právem. Trochu mě překvapilo, že Mirka Spáčilová film zatím neviděla, nebo o něm zatím nestačila napsat. Vážně by mě zajímalo, jestli bych se s ní jako většinou neshodl, nebo by na snímku našla trochu kouzla šedesátek.

Komunikace byla silnou zbraní ve studené válce

Pohodová letní romantika přibližuje pozadí vesmírných závodů mezi Američany a Rusy. Je dobré si připomínat, že projekt mise na Měsíc je největší věc, jakou kdy lidstvo dokázalo. A lidská noha na měsíčním povrchu byla okamžikem, kdy Sověti dostali brutální výprask a od té chvíle už byli jenom na sestupu. Sen o komunistickém ráji na Zemi provždycky selhal.

Pro mě coby marketéra bylo taky fajn si zopakovat, že pravá podstata public relations a marketingu není ve lži, protože co není pravdivé nemá smysl a vlastně ani nejde propagovat. A v kontextu současnosti taky připomenutí, že komunikace je víc než válka.

Vypravte se taky na Měsíc!

Víte, že u startu Apolla 11 byli i čeští novináři? No ano! Jmenoval se Carel Pacner a psal pro noviny Milada Fronta – zasvěcenější vědí, že šlo o Karla Pacnera z deníku Mladá fronta. Známým i méně známým faktům o přistání na Měsíci se věnuje speciál na iDnesu.

A v souvislosti s přistáním na Měsíci před 55 lety jsem našel ještě jeden zajímavý zdroj. Na webu knihovny české akademie věd najdete katalog družic a kosmických sond a v něm i detailní záznamy věnované Apollu 11.