Zemřel Ladislav Verecký, čest jeho památce

Když jdu k lékaři, nikdy nezapomenu přibrat ssebou MF Dnes. Nikdy nevíte jak dlouho budete čekat a denní tisk Vám může případnou dlouhou chvíli docela zpříjemnit. Nejinak jsem učinil i včera před polednem, kdy jsem byl objednán k očnímu lékaři. A protože byl zrovna čtvrtek, sáhnul jsem v čekárně, jako tak činím vždy ve čtvrtek, nejprve po pravidelné příloze MF Dnes, jejím čtvrtečním magazínu.

Pánové Komárek a Verecký se svými ObjevyFoto: Jan Zátorský, MF Dnes

Druhou věc, kterou pak ve čtvrtky činívám, je, že v Magazínu nejprve vyhledám tzv. „Objev“ jednoho z pánů Martina Komárka a Ladislava Vereckého. Jedná se o politickou, většinou dost povedenou, satirickou mystifikaci, která vtipně komentuje skutečnou fotografii některého ze známých politiků.

Oba pánové tak činí v Magazínu pravidelně již více než 12 let. Objevy vyšly již také dvakrát knižně.

Ten dnešní Objev komentoval rovnou dvě fotorafie Ondřeje Lišky, vůdce Zelených, kterak na prázdném náměstí vítá „davy“ příznivců. Napsal jej Ladislav Verecký, a napsal jej tak dobře, že jsem jen s obtížemi zadržoval v čekárně hlasitý smích, abych tam nebudil pohoršení.

V tu chvíli, kdy jsem se náramně bavil, by mě ani ve snu nenapadlo, že tento Objev Ladislava Vereckého, bude ten úplně poslední, který od něj čtu.

Skvělý novinář, Ladislav Verecký 21. dubna náhle zemřel na zástavu srdce.

Když jsem tu smutnou zprávu na internetu četl, v prvé chvilce jsem tomu nechtěl věřit. To přece není možné! Vždyť jsem ještě teď před chvíli četl v novinách jeho článek! Třeba se jedná jen o jeden z podivných žertů pana Vereckého, snažil jsem se odvrátit krutou realitu.

Bohužel se o žert nejednalo.

Pan Verecký patřil k těm novinářům, které jsem četl velmi rád. Přiznávám, že satirické texty dvojice Komárek – Verecký  mně byly vždy velkým vzorem i při mých vlastních pokusech o mystifikační satiru (část z těchto mých pokusů si můžete přečíst i na mém blogu v rubrice Příběhy více než smrtelně vážné).

Ne, opravdu to z mé strany není jen zdvořilostní fráze, když řeknu, že mně osobně bude pan Ladislav Verecký na stránkách MF Dnes velmi chybět.

 

Dovolte mi připomenout zde jeden z prvních „Objevů“ pana Vereckého, který mě rozesmál natolik, že jej i po 12 letech chovám v paměti. Jmenuje se Hyena na radnici a utahuje si z někdejšího primátora Prahy Jana Koukala.

 

Hyena na radnici

Objev týdne Ladislava Vereckého, MF Dnes 1.10.1998

 

Snad jen starosta New Yorku Giuliani nemá žádný příjem z trestné činnosti páchané na území jeho města. Ve všech ostatních metropolích světa plyne část výtěžku z organizovaného zločinu přímo na radnici a zkorumpované městské úřady za to na oplátku tolerují činnost gangsterů ve svém katastru.

Co se však děje v Praze, nemá ve světové historii obdoby. Nejenže primátor Jan Koukal pobírá šedesát procent ze všech částek, které se ve městě ukradnou. Sám také násilné trestné činy páchá, protože se nerad dělí."Hodí s náma i na mokrou rabotu," blýská zlatým chrupem imbecilní samopalník užhorodské motangy Vasil Čikivďa přezdívaný Pop. "Tomu, hdo mic slyšil, užízne uho, hdo mic viďil, oko, hdo žhvinil jezýk i tak dálše." "Omerta ti nic neříká, ty prase?" zaburácí za ním znenadání Koukalův hlas.

Vzápětí primátor pokropí nešťastníka dlouhou dávkou z kalašnikova a jme se sadařským křivákem ohavit jeho mrtvolu."Šlapala jsem na svý triko, nepotřebuju pasáka," lomí na nároží Perlovky a Rytířské rukama Alexandra Perková.

"Pak se tu objevil takovej gádžo s knírem a s nim dva chlupatý. Když mi típnul doutník o prsní bradavku, nezbylo mi než klopit."Poté, co se svými uniformovanými gorilami zkasíruje prostitutky, usedá primátor za volant své ilegální dročky. "Was? Zehn tausend Mark? Aber das ist zuviel!" protestuje párek německých důchodců, které Koukal svezl od Obecního domu k hotelu Paříž.

V příští vteřině se cukají v křečích pod napětím tří set osmdesáti voltů a mohou být rádi, že končí okradení, leč živí v bezvědomí u pankejtu.Samo podsvětí se od Koukalových brutálních činů distancuje. "Jsem rád, že jsem na doživotí v díře. Pracovat s Koukalem, na to jsem fakt neměl drůbky. Já jsem pro čistou práci," říká Oto Biederman, střelec "kolínského gangu".Těla primátorových obětí odklízí pochopitelně městská policie.

"Trošku je naporcujeme a házíme je do takzvanejch šachet. To jsou nevohoblovaný truhly, ve kterejch odvážej funebráci ze špitálů uřezaný nohy, ruce a pajšl," zubí se nadstrážmistr Emil Vazba, aniž tuší, že ho jeho indiskrece bude stát krk.Šéf Interpolu Arie van Breukelen tvrdí: "Pokud jde o bezpečnost, dostala se Praha hluboko za Medelin, Cali či Soweto."Není tedy divu, že se obyvatelé města bojí vytáhnout paty z domu a chodníky jsou - až na živly a neinformované turisty - prázdné.

"Tomu se říká úspěšná akce Čistá ulice," tvrdí cynicky primátorův nohsled, ředitel městské policie Radim Chyba.Jedinou nadějí Pražanů jsou tak blížící se komunální volby. Koukal si je však jist svým opětovným vítězstvím. "Výsledky si už nějak pohlídám. Dělám to pro dobro města," usmívá se a pohrává si přitom s takzvanou afghánskou tužkou.

"Uvědomte si, že nebudu-li na radnici já, nestane se naše stověžatá matička evropskou kulturní metropolí roku 2000."

Autor: Georgis Fasulis | pátek 23.4.2010 7:32 | karma článku: 23,89 | přečteno: 4744x