Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Šílení sebevrazi na kolejích

"Devětapadesátiletý řidič vjel na přejezd a nerespektoval výstražná světla, poté se střetl s vlakem, který jel ve směru od Bruntálu,"   „Na Kaplicku nedaleko česko - rakouské hranice vykolejil po srážce s autem nákladní vlak. Řidič osobního vozu, který podle policistů i přes fungující světelnou signalizaci vjel na přejezd, nehodu nepřežil.“

Hasiči, policisté a záchranáři zasahovali u vlakové nehody ještě v neděli večer - ve Frýdku-Místku se osobní vlak srazil s automobilem na přejezdu v Křižíkově ulici. Tentokrát měla posádka automobilu velké štěstí, nikdo při nehodě nezahynul.Foto: Hasiči Frýdek Místek

„Z českých železničních přejezdů se stávají hřbitovy. Letos na nich zemřelo už 38 lidí,…“ Tolik náhodný výběr z našich médií.

Není asi nutno zvlášť připomínat, že střety automobilů s vlakem patří k těm nejtragičtějším. Vlak často táhne automobil ssebou několik desítek až stovek metrů a ze zánovního bouráku tak během pár sekund „vyrobí“ hromádku zmačkaných plechů, jež jen stěží připomíná, k čemu ještě před okamžikem sloužila. O to víc se vám sevře hrdlo, když si v té hromádce plechů jen zkusíte představit lidi, kteří osudným automobilem cestovali.

A když po takové srážce, tu a tam, vystříhají z automobilového vraku někoho živého, většinou hovoříme o zázraku. Mnohem častěji ale tyto střety posádka automobilu nemá šanci přežít.

„Ridič nerespektoval fungující světelné a akustické signální zařízení a vjel na chráněný přejezd, kde došlo ke střetu s vlakovou soupravou,“ říká nejčastěji při těchto reportážích mluvčí dopravní policie.

„Proboha, kam koukali, co dělali, copak nevidí a neslyší signalizaci na přejezdu?“ řeknete si v takových chvílích. Přehlédnul, zamyslel se, hádal se zrovna s manželkou. Poslouchal oblíbenou hudbu a byl duchem úplně někde jinde. Je jistě mnoho takových a podobných příčin těchto tragických omylů.

O takových ale tento článek není. NE VŽDY je totiž za tragédií pouhá osudová nepozornost!

Někdy je za ní nepochopitelná a bezduchá tupost řidičů, které už jejich život omrzel.

Nevěříte? Chcete příklad? Tak si přečtěte dvě příhody, které jsem zažil sám, takříkajíc na vlastní oči. A které mě doslova šokovaly.

Příhoda první:

Do Handlové na Slovensku mě před pár lety přivedla má práce. Hned za městem vede železniční trať. Přes ní klasický přejezd poměrně frekventované silnice chráněný pouze signalizací klasickými světly bez závor.

„Bim bam, bim bam,“ zaslechnul jsem jednou, když jsem procházel nedaleko přejezdu, charakteristický zvuk výstražného systému na přejezdu. Ze zajímavosti kouknu směrem k přejezdu, abych viděl, zda auta budou respektovat výstražná světla a zda ihned zastaví. Co vás nemá, nezastavilo nejen první, nezastavilo ani druhé, ba ani třetí, čtvrté …osmé…! Prostě řidiči (všichni!) dál nerušeně přejížděli přes přejezd, jako by se nechumelilo.

Stál jsme tam s otevřenou pusou a koukal na „hluchoslepé“ řidiče, kteří výstrahu jeden vedle druhého, jako ovce, zcela ignorovali. Čekal jsem s napětím, jak to dopadne. No, jak? Dobře to tentokrát dopadlo. Asi jsou tam na to zvyklí. Když se objevil vlak, začal houkat. Nezpomaloval, ale stále houkal. Čekal jsem, že  nyní už snad auta zastaví. Chá chá, nezastavila. Dál s klidem Angličana přejížděla přes přejezd. Až když byl vlak tak 30 m před přejezdem, auto chystající se vjet na přejezd zastavilo.

Nic se protentokrát nestalo. Uf, jen já tam, jako vůl, stál s otevřenou pusou a nechápal! Nechápal, k čemu tam vůbec to drahé výstražné zařízení, tam v Handlové, vlastně mají.

 

Příhoda druhá:

Tentokrát jedu z Prahy do Ostravy vlakem. Jedu v jednom z rychlíků Eurocity. Je krásný den, venku hezky. Otevírám v uličce okno, koukám do krajiny a nechávám se ovívat příjemným protivětrem. Jsme někde mezi Českou Třebovou a Olomoucí, nevím kde přesně, není to důležité. Najednou mašinfíra začíná houkat. Koukám dopředu a v dálce vidím silnici křižující naši trať. Když se blížíme, vidím zřetelně, jak přes přejezd přejíždějí automobily!

„Tak tady taky?!“ zděsím se a napjatě koukám, co bude dál. Co by bylo, stejně jako v Handlové, auta v klidu přejíždějí dál, a jako poslední, opravdu jen tak tak, jak se říká o fous, projede nějaká stará Avia. Sotva projede, vřítíme se minimálně stokilometrovou rychlostí na přejezd. Další auta už samozřejmě stojí. „Bim, bam …“ zaslechnu jasně znějící signalizační výstrahu na přejezdu, když přejezdem profrčíme.

 

Co na to říct? Já tomu nerozumím a nechci rozumět. Ať na to koukám, jak na to koukám, nedává mi to žádný smysl. A že se nejedná o žádný exces, svědčí statistika podobných nehod, která pořád roste a při nichž zcela zbytečně umírají lidé.

Co tyhle lidi vede k tak nepochopitelnému chování? Chtěl jsem původně napsat do nadpisu něco o tupých ovcích jdoucích na porážku. Nyní mě ale napadl jiný, výstižnější příměr: Stejně jako se stádo velryb občas vrhá, pro nás nepochopitelně, na mělčinu, tihle šílení řidiči kaskadéři se zas bezhlavě a stejně nepochopitelně vrhají pod kola rychlíků.

Proč to ti lidé dělají? Adrenalin? Pochybuji.

Zatímco u kytovců si vědci nad jejich chováním zatím marně lámou hlavu, u kolejových sebevrahů jsem si jistý, že je pod kola rychlíků žene jejich, pro mě naprosto nepochopitelná, extrémní lehkomyslnost hraničící s těžkou psychickou poruchou. Jiné vysvětlení jsem nenalezl.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Georgis Fasulis | středa 29.9.2010 7:35 | karma článku: 36,04 | přečteno: 7167x
  • Další články autora

Georgis Fasulis

Hostýnská osma 2014 – Můj nejdražší trail

Pokud vám někdo řekne, že běhání je nejlevnější sport, protože k němu potřebujete jen kecky, nevěřte mu, není to tak docela pravda!

17.8.2014 v 9:32 | Karma: 18,12 | Přečteno: 1172x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Běžet Lavaredo s Tonym Krupickou? Zážitek k nezaplacení!

„Ty brďo, víš kdo s námi poběží na Lavaredu?“ ptá se mě v práci Honza s neskrývaným nadšením v hlase. „No to netuším, povídej.“ „Tony Krupicka!“ „Si děláš kozy, fááákt?! A kdo to vlastně je?“ ptám se přiblble. „Ty nevíš? Tony Krupicka je přece jeden z nejlepších ultratrailových běžců na světě. „Samozřejmě, že vím, jen jsem tě zkoušel,“ zalžu bohorovně s úsměvem na rtu a dodám zasněně: „To bude bomba, tak my poběžíme závod s Tonym Krupickou.“

3.7.2014 v 7:45 | Karma: 14,86 | Přečteno: 887x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Jak jsem málem vyhrál Hlučínský půlmaraton

S tím, abych se zúčastnil prvního ročníku Hlučínského půlmaratonu přišel můj kolega z práce Pavel. Abych řekl pravdu, moc se mi na něj od začátku nechtělo. Jednak to bylo teprve týden po 53 km těžkém Valašském hrbu – mohli jste číst zde, jednak z pátku na sobotu jsme měli každoroční firemní akci z práce, kde se sice sportuje, ale pak se přece jen večer a v noci konzumuje nějáký ten alkohol. A od věci také nebylo na sobotu předpovídané horko, ve kterém se Vám zrovna moc běžet nechce. Nakonec po naléhání kolegy jsem váhavě souhlasil, že teda jo, ale že se uvidí jak na tom po pátku budu.

8.6.2014 v 20:45 | Karma: 17,80 | Přečteno: 1639x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Valašský hrb 2014 aneb jak selhala má tajná zbraň

Již druhý ročník Valašského hrbu – horského běžeckého závodu v jeho nejdelší variantě v délce 53 km se konal v sobotu 31.5. 2014 na jihu Beskyd. Trasa byla stejná jako loni, běželo se vesměs po nádherném hřebenu od hotelu Vsácký Cáb přes Ptáčnici, Lušovku, Tanečnici, Soláň, Kotlovou, Vysokou na Třeštík a po stejné cestě zpět. Celkem cca 53 km s převýšením asi 1700 m. Celý závod loni vymysleli a letos již jeho 2. ročník výtečně zorganizovali Radim Černín se svými kamarády z 3THX společně s kluky a děvčaty z X-Trail Orlová.

2.6.2014 v 7:43 | Karma: 18,75 | Přečteno: 1098x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Přežil jsem letošní arktickou LH24

„Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti chladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!“ Když jsem nedávno na ČT slyšel tuto větu náčelníka Karla Němce ze známé Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu, ani ve snu by mě nenapadlo, že tato slova si budu sám opakovat o pár dní později po absolvování letošní „LH dvacetčtyřky“.

28.1.2014 v 7:32 | Karma: 22,07 | Přečteno: 3171x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Zachrání Costner francouzské Keviny? Smějí se jim v práci i na seznamkách

25. května 2024  18:50

Návrat Kevina Costnera na filmový festival v Cannes vzbudil naději pro více než 150 tisíc...

Musela jsem skončit kvůli názorům na transgender, řekla skotská expremiérka

25. května 2024  17:57

Bývalá skotská premiérka a dlouholetá předsedkyně vládní Skotské národní strany (SNP) Nicola...

„Máme nejlepší tým za deset let.“ Češi ve fanzónách věří ve zlato

25. května 2024  15:46,  aktualizováno  17:36

Tisíce lidí na různých místech Česka sledovaly semifinále hokejového mistrovství světa. Fanoušci...

Rusko zasáhlo hypermarket v Charkově, mohlo v něm být přes 200 lidí

25. května 2024  17:01,  aktualizováno  17:32

Nejméně dva lidé zahynuli a 25 bylo zraněno při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské...

  • Počet článků 134
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6225x
Kdo jsem? Jsem jedna desetimilióntina této země - nic více, ale ani nic méně.