Rozhodnou o prezidentovi zákonodárci? Kdepak, bude to Pepa!

Je sobota odpoledne. TV Prima vysílá šlágr posledního kola anglické nejvyšší fotbalové soutěže Tottenham Hotspur - Manchester United. 90 minut hrací doby už je pryč, běží nastavení. Tottenham senzačně vede nad Manchesterem 1:0. Ten vrhl všechny zbytky svých sil do útoku, Radek Černý v brance Tottenhamu se ale překonává. Jedna z posledních akcí Manchesteru. „No tak, vydržte to ještě pár vteřin“, říkám si polohlasem nervózně. Ne, že by mě ostrovní fotbal zase až tak bral, to ne, ale mám na tento zápas vsazeno. Kurs 4,6:1 na domácí Tottenham mě nenechal klidným a tak jsem neváhal na něj nějakou tu těžce vydělanou kačku vsadit. Manchester se chystá k rohovému kopu. Je to zřejmě jeho poslední šance k vyrovnání. Míč je centrován k přední tyči a dostává se k Tevezovi, který se zblízka nemýlí.... neuvěřitelné! Vyrovnáno! Vzápětí rozhodčí píská konec. Má nálada je rázem na bodu mrazu.

Foto: Jan Zátorský, MAFA

Říkáte si: no a co? To se přece občas stává, prostě jsem měl smůlu. Ano, máte pravdu, jenže já začínám mít neblahé tušení, že za vyrovnáním nestál šťastný Tevez, ba ani nikdo další z aktérů zápasu!

„Že on zase vsadil,“zakleji krčíce a zahazujíce při tom svůj, nyní už naprosto bezcenný tiket. Beru svůj mobil a vztekle píšu esemesku svému kamarádovi Pepovi: „Ty magore, ze ty si vsadil na Tottenham? To mi to nemuzes rict predem?!!“

Píp, píp, ozve se téměř v zápětí moje Nokia 6234: „No jasne, vsadil jsem na Tottenham! Videl si to? To byly nervy, co?! A malem to vyslo! :-) PEPA“ . Ano, opravdu na závěr své zprávy ještě přidal tu přitroublou emotikonu lidově zvanou smejlík.

Abyste pochopili, Pepa je obyčejný smrtelník z masa a kostí jako já nebo vy, jen má jednu naprosto výjimečnou vlastnost, je neuvěřitelný smolař. Bohužel mu to ale nebrání v provozování jeho nejoblíbenějšího koníčku, kterýmžto je sázení. Sází na všechno, nejraději má fotbal a hokej, ale nepohrdne ani basketbalem. Na tom by samozřejmě nebylo nic zvláštního, kouzlu kursového sázení podléhají u nás statisíce lidí, jenže on je opravdu neobyčejný smolař. Ať dělám co dělám, nepamatuji si, že by někdy vyhrál. A to se s ním znám léta.

A přitom je úplně jedno, na koho vsadí. Dá na překvapení? Favorit nasází svému soupeři klidně půltucet gólů. Vsadí na favorita? Branka outsidera je v tu ránu zakletá, tyčky se střídají s břevny, k vidění jsou i zahozené penalty, ale kýžený gól ne a ne přijít. Na koho Pepův „zatracený“ mozek při sázení pomyslí, nad tím můžete udělat kříž. Mužstvo může disponovat těmi nejlepšími hvězdami, může mít tu nejlepší formu, není jim to nic platné, jakmile na ně Pepa vsadí, je s nimi Amen.

Pokud sází Pepa náhodně, nic se neděje, mužstvo bodový výpadek v dalších kolech dožene, ale pokud si Pepa takříkajíc někoho oblíbí a začne na něj sázet zápas co zápas, je s klubem většinou konec. Jde od porážky k porážce a beznadějně a neodvratně směřuje ke dnu tabulky.

A funguje to i opačně. Pokud Pepa někoho rád nemá, sází proti. Mužstvo pak exceluje. Vezměte si takový Detroit v NHL. Jak dlouho už neprohrál? Tuším, že si připsal 16 vítězství z posledních 20 zápasů. Myslíte si, že je prostě Detroit tak dobrý a Dominik Hašek v jejich brance má skvělou formu? Možná ano, ale tolik vychytaných nul na jeho kontě? V jeho 43 letech? Cha, cha, cha, nenechte se vysmát. Ano, tušíte správně. Pepa se mi nedávno svěřil, že Dominika nemá rád a tak sází proti němu.

Což o to, Detroit nebude pátrat po tom, proč se mu daří, ale co chudáci z klubů Pepou oblíbených? Jak ti k tomu přijdou? Kdyby majitelé těchto klubů znali pravou příčinu neúspěchů svých miláčků, nemuseli by tak často zoufale měnit trenéry a ušetřili by si tak spoustu nervů i finančních prostředků. Přitom by stačilo tak málo, spojit se s Pepou.

Sem, tam by mu zasponzorovali jeho sázkařskou vášeň, samozřejmě pod slibem, že je ze svých tiketů nadobro vyškrtne a když by Pepovi naopak nabulíkovali, ať sází na konkurenta v tabulce, měli by vystaráno.

A jak to všechno souvisí s nastávající prezidentskou volbou? Pořád vám to nedocvaklo? Ano, Pepa se chystá zpestřit si své sázení o sázku na prezidentskou volbu. Jestli potopí Klause nebo Švejnara, zatím není rozhodnut, prý jej zatím nikdo od Švejnarů ani od Klausů nekontaktoval.

Když se mi Pepa s těmito slovy svěřoval, hlasitě jsem se rozesmál. Přesně v tentýž okamžik, před zraky senátorů ČSSD a milióny televizních diváků totiž hráli Klaus se Švejnarem své divadlo.

A co vy? Pořád ještě naivně věříte, že o novém prezidentovi rozhodnou zákonodárci?