Můj kolega Blogger a předseda Sociální demokracie pan Jiří Paroubek mě poprosil, zda bych prostřednictvím svého Blogu, nezveřejnil jeho prohlášení po té, co mu byl redakcí i-Dnes naprosto zákeřně a bez varování smazán jeho poslední článek „Proč odmítáme návrh státního rozpočtu na rok 2008“. Samozřejmě jsem jeho přání vyslyšel a to nejen proto, že jsme ideologičtí i lidští přátelé, ale hlavně proto, abych upozornil, jak je ve 21. století uprostřed Evropské unie hanebně pošlapáváno jedno z nejzákladnějších lidských práv – svoboda slova. Doufám, že zde projev vydrží co možná nejdéle, než jej cenzorský modrý hlídací pes naší občanské nedemokracie – redakce i-Dnes objeví a bez milosti zlikviduje. Prosím, než se tak stane, pošlete znění projevu svým přátelům a známým. Nás ani pravdu nikdo neumlčí. A zde je slibovaný písemný projev Jiřího Paroubka v plném jeho znění:
Půjdeme s tím klidně až do Štrasburku!Alexandr Satinský, MAFA
"Dámy a pánové, drahé přítelkyně a drazí přátelé,
především mi dovolte poděkovat mým čtenářům, kteří mě až do této chvíle tak nádherně podporovali. Myslím si, že tak vysokou úspěšnost mých blogových článků, s výjimkou mě, nečekal skoro nikdo. Z mé strany to byl velmi těžký a nerovný boj skoro proti všem, hlavně proti internetovým médiím a zvláště pak proti portálu i-Dnes. A to proti většině jeho redaktorů a redaktorek typu pánů Michala Hanáka, Petra Pravdy, Naděždy Strakové a některých dalších, kteří pracovali v žoldu Občanské demokratické strany.
Jinak musím říci, že řada lidí na jiných internetových portálech pracovala korektně a musím jim za to poděkovat – jsou to kupříkladu správci a redaktoři portálů cssd.cz nebo paroubek.cz.
Byl to tedy, jak už jsem se zmínil, hlavně boj proti části lidí na i-Dnes.cz, a také proti jednotné frontě zločinců - některých bloggerů typu Polanecký, Koutný popřípadě lhářů typu Olejníček nebo Myslín - píšících za peníze mocichtivé ODS.
Přesto Blogger Jiří Paroubek, tedy já, jsem získával stále více a více nových čtenářů. V posledních článcích to byly desetitisíce. Vyhrával jsem na všech frontách, v denních, týdenních i měsíčních hodnoceních a to téměř ve všech krajích. Ale také ze zahraničí putovala většina kliků na mou hlavu respektive na mé články.
Vážení přátelé, mohu Vám slíbit, že budu dál ve svých článcích prosazovat jistotu a prosperitu pro naše čtenáře ať už na tomto portále nebo na jiných portálech.
Chtěl bych ještě také poděkovat vlastní rodině, která si musela projít těžkým údobím, zejména po těch bezprecedentních útocích, které na ni byly vedeny hlavně v diskusních fórech mých posledních článků.
Jak můžete vidět z pořadí zde, boj Bloggerů vyhrál nakonec Miroslav Macek se svými bezduchými a maloměšťáckými, rádoby uměleckými články. Vy teď očekáváte, že jako předseda druhé nejsilnější politické strany, uznám svou porážku a podám ruku vítězi.
To bych normálně udělal, ale takovéto gesto dělat nebudu.
Já i mí věrní pomocníci při psaní mého Blogu jsme byli vystaveni neuvěřitelnému tlaku. Miroslav Macek v hrůze, že by mohl prohrát v otevřeném souboji se mnou, použil všech prostředků, aby této prohře zabránil. Ano, zpočátku léta ještě pan Macek suverénně vedl, já jsem byl za ním o 5 či 6 bloggerů. Na sklonku léta se ale situace dramaticky změnila.
Vrátil jsem se ve svých článcích k tématům sociální politiky moderní evropské sociálně demokratické strany. Vypracovali jsme s ostatními mými kolegy zde desítky kvalitních textů. A lidé na to začali slyšet a začali nás číst. A taky na mě klikat.
Macek pochopil, že takhle to nevyhraje. Zmobilizoval své finanční zdroje a ve spolupráci s většinou redaktorů i-Dnes rozpoutal za pomocí již výše jmenovaných Bloggerů a redaktorů nevídanou kampaň. Když ani toto nepomáhalo zabránit v mém bloggerském vzestupu, sáhli Mackovi lidé, jestli je ještě vůbec můžeme lidmi nazývat, k jiným metodám. K projevům násilí, vulgárním pomluvám, osočování. Převzali metody manipulace se čtenáři, které využíval naposledy totalitní režim před rokem 1989. V posledních dnech jsme byli svědky bezprecedentního zastrašování mých čtenářů pod rouchem anonymních přezdívek, která nemá nic společného se slušnou demokraticky vedenou otevřenou diskusí.
Když už ani tento mechanismus nefungoval, uchýlil se Macek společně s i-Dnes k metodám, jejíž obdobu nenaleznete v naší novodobé historii.
Obvinili mě, že mé články jsou čistá politická agitace, že jsou v rozporu s etickým Kodexem Bloggera. Tedy se ptám: A to Mackovy články, nevkusně přeplněné rozmarným chtíčem nicnedělání, plné žádostivosti po nepotřebném přepychu, ubohého potěšení z nakradeného majetku a pinožení se po dalším na úkor ostatních slušných pracujicích, nejsou agitace k nezřízenému životnímu stylu, tolik charakteristických pro nemakačenka – tedy agitace pro typického voliče z ODS?
Agenti přisluhovači z i-Dnes mě rovněž obvinili z další absurdity – prý po nocích běhám po pražských internetových kavárnách a jiných místech, abych si tam nahnal na Macka body a na svou hlavu karmu. Musím říci, že to jsou nehorázné lži a smyšlenosti!
Nakonec mí odpůrci přikročili ke kroku zatím poslednímu a naprosto nepřijatelnému!
Smazali mi můj článek! A to prosím pouhé 2 dny před vyhlášením soutěže o Bloggera roku!
Cítím potřebu zde říci, že demokracie v naší zemi utrpěla těžký úder srovnatelný snad jen s únorovým pučem v roce 1948. Pokud by čtenáři naletěli Mackovým bludům a nesmyslům, o nichž už byla řeč, dobrovolně a bez skandální manipulace, jsou tito nešťastníci sami strůjci svého osudu a nelze nic namítat. Macek však svého blogerského Olympu dosáhl zákeřně nečestně a sprostými pomluvami, ke kterým patří i ta nehoráznost, že si údajně vedu jeden ze svých soukromých Blogů na servru s dětskou pornografií. Nezlobte se, ale k tomu mlčet nebudeme a v zájmu uchování demokracie v této zemi to nebudeme ani tolerovat.
Servr i-Dnes za Mackovy peníze a bez jediného kouska studu pošlapal veškeré demokratické principy! Smazáním mého článku nám, všem poctivým pracujícím, krvi tohoto národa, vzal i to nejcennější, co nám ještě zbylo – svobodu slova.
Slibuji ale, že my to tak nenecháme. Prověříme možnost podat žalobu k Ústavnímu soudu a bude –li to třeba, půjdeme až do Štrasburku.
Taková bezpříkladná manipulace se již nikdy a na žádném servru v naší zemi nesmí opakovat!
Děkuji Vám všem za mou pozornost."
