„Vyjednané eurohujerské závazky v oblasti obnovitelných zdrojů dodržíme, ale nedopustíme jejich sebemenší překročení,“ prohlásil Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu v souvislosti s ohlášením zastavení dotací na bioplynové stanice u nás.
Bioplynová stanice v pozadí - ilustrační fotoFoto: převzato z wwe.energie21.cz
Ministr se bojí, aby stát nedopadl jako se slunečním „zlatokopectvím“, kdy stát včas nezareagoval na pokles investičních cen do slunečních kolektorů a naše pole pokryly hektary a hektary nevzhledných panelů, které kromě vysávání energie ze slunce řádně vysají také naše peněženky formou zvýšené ceny energie i formou prohraných arbitráží, které už chystají (nutno říci, že právem) sluneční zlatokopové.
Jenže sluneční elektrárna a bioplynová stanice jsou dvě naprosto různé věci.
Pojďme si říci zásadní rozdíly mezi sluneční elektrárnou a bioplynkou.
Zatímco energie ze slunce se vykupuje až za neuvěřitelných 17 kč (pokud jste ji i spotřeboval), u bioplynové stanice je to mnohem méně – okolo 6 kč za kilowatthodinu.
Zatímco sluneční kolektory de facto ničí obrovské plochy zemědělské půdy, bioplynová stanice v tomto smyslu zabírá prostor mariginální – jedná se pouze o plynové jímače (fermentor a postfermentor) a něco málo technologického zařízení včetně kogeneračních jednotek, vše se vleze do areálu o rozměrech řádově do 100x100m.
Zatímco fotovoltaické panely se nedají regulovat (jejich výkon je značně kolísavý v závislosti od svitu sluníčka), bioplynky se dají regulovat velmi dobře, což se dá velmi dobře využít právě pro špičkování El. energie, což je přesně to, co naše elektrizační soustava potřebuje. Vždyť právě kvůli tomu máme postavenou přečerpávací „pseudoelektrárnu“ v Dlouhých stráních.
Zatímco fotovoltaické elektrárny (díky výšce vykupované ceny) mají dopad na zvýšení ceny elektrické energie řádově mezi 10 a 20%, dopad bioplynových stanic na výslednou cenu elektrické energie je desetkrát nižší.
Biopolynové stanice mají i další výhody oproti slunečním kolektorům:
Podporují např. zaměstnanost, bioplynky musí někdo obsluhovat. Taky mají stálý přísun jedné ze složek biopaliva (krávy a prasata ho „produkují“ takříkajíc kontinuálně), které nic nestojí; bioplynky nejsou tedy závislé na vrtoších přírody, jak je tomu u slunečních elektráren nebo u větrníků. A protože ke kejdě musíte přidat i nějakou vhodnou plodinu, mohou zemědělci navíc využít ve větší míře svých zemědělských ploch, které s úbytkem chovu hospodářských zvířat stále častěji leží ladem.
Vzhledem k tomu, že na investičních nákladech jde získat až 75% z evropských fondů, je zastavení dotací bioplynek naší vládou velmi necitlivým a nehospodárným krokem, nehledě k tomu, že důvěryhodnost státu se po všech těch jeho kotrmelcích ohledně dotací limitně blíží nule.
Stavba bioplynových stanic se u nás, ani přes zastavení dotací, nezastaví. I bez dotací se ještě jejich stavba vyplatí, jen peníze do ní vložené se slovenským a německým zemědělcům díky dotacím vrátí dříve a ti pak budou směrem k našim hranicím ukazovat dlouhý nos.
Já nevím, ale někdy mám pocit, že v naši vládě sedí sami kreténi.
Klid. Než se začnete čílit spravdlivým rozhořčeným hněvem - cože si to vlastně k Petru Nečasovi a spol. dovoluji za sprosté urážky, chtěl bych zdůraznit, že slovo kretén je slovo hodnotově naprosto ale naprosto neutrální. Původně slovo kretén totiž odkazovalo na Kréťany, kteří se chovali a mluvili divným způsobem, jemuž v Aténách nikdo nerozuměl.
Mějte se hezky a těm, co si ještě nedovolovali, přeji hezkou dovolenou.
Foto: georgis fasulis
