Dámy, nesmrďte!

Už v bibli je psáno: umyjte se a množte se! Léto na krku, dámy a pánové! Nedejte na řeči o vášni probouzející vůni milovaného muže nebo ženy. A když, nechte si aspoň svoji zásobu feromonů na doma – ne do MHD!

Dokonce i zde na blozích se objevily oslavné zpěvy o lidském smradu. Lidé, bděte! Vlastně: dámy, probuďte se – a raději nesmrďte! Fakt neblázněte!!! Nevím, co je to za praštěnou módu opěvovat, jak lidi páchnou. Možná vám váš chlap nebo ženská voní příjemně, ale to je až POTÉ, co se zamilujete, ne obráceně, sakra! Podle pachu se sexuální partnerky nevyhledávají ani nevybírají. Věřte mi, s trochou hygieny to půjde líp!

Nemám samozřejmě žádné pochybnosti, jak pach milované samice v náručí působí na mladého samce za horkého letního večera. Obzvláště, když je zrovna v říji (ten samec). Póry se rozšiřují, feromony zaplňují byt. Atmosféra houstne, horko narůstá, svršky a spodky automagicky padají k zemi. Ložnice je najednou všude, i na automatické pračce. Předehra je za nimi dřív než bys řekl ano-miláčku-vem-si-ty-prachy-na-dovolenou-na-tu-kabelku-od-Gucciho-já-už-nějak-vydělám-další a pak už je to stejné jako před miliony let.

Před těmi miliony let, to jsme ještě měli chlupy po celém těle a navzájem jsme si denně očichávali ohanbí. To abychom věděli, jestli můžeme mít spolu zdravé potomky a jestli s tím máme začít hned teď. Nebo to alespoň říkají vědci, já tam tenkrát nebyl. Jenže dnes už je to jinak.

Příroda nás zbavila chlupů, abychom se moc nepřehřívali. A aby člověk, jako jediný nahý tvor na světě, uměl uštvat mamuta i antilopu. Praktičnost termoregulace zvítězila nad chlupatou a smradlavou módou. Jen v podpaží a na pohlaví nám chlupy zrovna zbyly. Proč asi, když tam je zrovna to největší vedro?

Abychom pořádně smrděli, proto!

Příroda nám nechala naši pachovou signalizaci jako v pravěku. Ale ve dvacátém století a hlavně v létě ve městě to fakt, ale vážně, ale DOOPRAVDY nedělejte!!! Holte si a myjte si všechny ty jeskyňky, zahrádky, skulinky, broskvičky, brány, pukliny, číčy, kočičky, kačenky, pipinky, fifinky, mušličky, buchty, julčy a jóni (*)!

Když chci cítit zadrhnutý chlup mezi zuby, můžu si dojít na nádraží na dršťkovku. Když chci cítit vůni ženy, můžu si na internetu objednat zaručeně použité spodní prádlo. Ale když zrovna lezu do MHD nebo na Finanční úřad, nechci cítit nic. Leda šampón a decentní parfém. Jasné?

Takže když pojedete v létě jedenáctkou, laskavě se vysprchujte a oholte si, co můžete. Mohl bych sedět hned vedle. A z vašich feromonů by se mi mohl zvednout kufr. Nebo něco jiného. Tak jestli nechcete poblít nebo znásilnit, pořádně se umyjte, drahé dámy. Raději dvakrát. Já mám velice citlivý nos.

A když už jsem u toho, zkuste být trochu kreativnější ve výběru vůní. Nemusí to být furt jen ty kytky, vonná dřeva a orientální koření. Co takto vůně čerstvě upečeného chleba? Nebo Plzničky a gulášku se šesti? To by byla krása! Kdyby občas ženský voněly – třeba jako řízek.

To byste, dámy, byly najednou úplně k sežrání!!!

(*) Opsáno od kolegyně Adriany Susky, ona je něco jako chodící slovník - některých slov...