"Zkuste hasit povodeň!"

...pronášel Jiří Šlitr svůj legendární semaforský monolog na téma Jak se zachovat v případě požáru, a pokračoval: "To já jednou navrhoval a málem mě umlátili."

   Jak začít psát od stolu, v klidu a teple kanceláře, o drsném rozpoutaném živlu, aniž by z toho do článku nepronikla vůně autorovy ranní kavy, chuť čerstvých loupáčků, případně aroma čerstvě zapálené cigarety?
   O to těžší, že člověk ví, že pár desítek kilometrů dál od vás lidé bojují o život, o majetek... v blátě, vodě, v zimě... bez kávy, bez rohlíků, a co dím... bez vody - bez vody, které by se mohli napít ovšem.

   Hollywoodské katastrofické filmy ovšem nesmírně rády pracují s nejůznějšími živly. Co je to proti realitě? Sice v těch filmech už odpadla taková klišé, jako že hrdinové jsou nezbytně nažehlení, suší během jediného střihu, a pravdou je, že si občas herci i štáb pěkně "máknou". Legendárním českým příkladem je "povodeň" odnášející Helenu Růžičkovou i s padající garáží v seriálu Návštěvníci. Tam málem šlo o život.

   Pořád je ale mít na paměti, že neustále je při filmování nějaké technické jištění, lékařská i psychická podpora a vše jen jen trochu nebezpečnější "hra", po jejímž skončení čeká na aktéry sprcha či vana s teplou vodou, suché prádlo a onen pověstný hrnek horkého čaje nebo kafe.

   V reálu, v životě se nic takového nekoná.

   Nejprve nastupuje zděšení, potom šok a zoufalá snaha o jakoukoli akci "to zastavit". Pak už jen něco zachránit... a nejde-li opravdu o dramatické katastrofy, kdy vás z rozdrážděného toku zachraňují hasiči a jiní záchranáři, pak nastupuje blahovolná odevzdanost... a "ledový klid" (v mnoha případech doslova a do písmene). Jako tomu bylo v případě jednoho televizního reportážního šotu, kdy postižená, brodící se v holinách drsnou kalnou vodou, vítá kameramana a otevírá dveře do obýváku kde...
...kde odevzdaně sedí manžel v křesle, rovněž v holinkách, a bohorovně doslova vychutnává cigaretu a hledí směrem k vyhaslé televizi, zatímco voda mírně šplouchá po obýváku. A vy mu skoro závidíte ten moment radostného požitku z jedné obyčejné malé cigarety uprostřed toho velkého maléru, který jej postihl.

...a vás pomalu přechází chuť na tu vaši ranní kávu, sprchu a koneckonců i tu cigaretu.

   Zkuste hasit povodeň.

Foto: © iDnes.cz - Slavomír Kubeš a Rostislav Hányš