Zeman Babišovi: "Nezlobte se na trpaslíky, že vám okopávají kotníky"

Prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše. "Tradiční" i netradiční politcké strany, až na výjimku, už vykřikují že odmítají jakoukoli spolupráci, atd. atp. Ano, je to boj kdo s koho - ale s koho?

Co se stalo, stalo se a nedá se odestát, jak praví jedno úsloví. Inu, v historii lidstva, najmě v politice, to zas tolik neplatí... Ale to v daném případě není podstatné.

Protože z mého pohledu nám před očima probíhá jednoznačně boj.

V podstatě je to boj Babiš proti všem a kdo z toho hodlá otevřeně těžit, jsou především komunisté. Ony totiž doktriny marxismu-leninismu stále platí. Ani Karl Marx ani V. I . Uljanov-Lenin nebyli žádní hlupáci. Zákonitosti boje diktatury proletariátu jsou neměnné A nejde je zrušit, stejně jako nejde zrušit třeba Newtonoy zákony - ledaže byste tu Zeměkouli opravdu zastavili - a to pak už bude všechno úplně jedno. A tak komunisté otevřeně nabízejí tichou podporu (nebo co to je), protože jakýkoli způsob dostat se k moci, je jim dobrý.

Ze svých studií v Moskvě, přesněji řečeno z povinných lekcí marxismu-leninismu, si dobře pamatuji nenápadný článeček "O kompromisech". Jeho podstatou je, že jsou věci zásadní, principielní, kdy kompromisy dělat nelze. A pak jsou věci (cesty a způsoby) ty další, které jsou vhodné pro prosazení zájmů, které lze akceptovat či dokonce využít - aniž bychom ustupovali ve věcech zásadních.

Přesně takto se chovají i nynější komunisté. Mám pochopitelně na mysli tedy ty, kteří se otevřeně zpolitizovali, nikoli ty, kteří převlékli kabáty do jiných politických stran.

Stručně řečeno: politicky situace nyní nahrává KSČM a ta toho hodlá v duchu své doktriny využít.

(Pokud někomu vadí, že jsem studoval zrovna v sovětské Moskvě - je to jeho problém. Za své znalosti a vědomosti z té doby se rozhodně nestydím - jakým způsobem je využívám, je zcela jiná věc; na okraj pro podobné kverulanty dodám, že jedním z největších znalců marxismu-leninismu byl význačný politolog Zbygniew Brzezinski - m.j. bezpečnostní poradce prezidena Jimmy Cartera. Netroufám se s ním srovnávat, nicméně ani on nevyužíval své znalosti tak, jak by od něho tvůrci tohoto učení očekávali.)

Podporu vládě Andreje Babiše také vice či méně hlásí Okamurova SPD. Svým způsobem je to z jejich pohledu pochopitelné. V parlamentu jsou vice méně outsideři, stejně jako komunisté. Nikdo se s nimi nechce politicky bavit. A protože Babiš podporu potřebuje, bude se tedy SPD bavit s tím, kdo potřebuje i ji.

Zbývá nám tedy jednoznačná, otevřená opozice v počtu 6 stran. Jejich jednotícím programem je jen a pouze antibabišovská koalice.

Je to na sjednocení málo nebo mnoho?

To je právě ona klíčová otázka.

Porozumíme tomu lépe v okamžiku, kdy si poněkud lépe definujeme kdo proti komu stojí. Podstatné je totiž, jaké zájmy ta která z oněch dvou skupin vyjadřuje.

1. skupinou je tedy Andrej Babiš - nenechme se mýlit oněmi dvěma přílepky. Ti totiž mají jiný zájem... Ale realizace jejich zájmů je v jejcih očích díky rozložení sil v parlamentu blíže k Babišově skupině.

2. skupinou jsou tedy tradiční strany ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP09 a dva přílepky STAN a Piráti.

Pochopíme to lépe, jakmile si je správně pojmenujeme.

Ve skutečnosti je to totiž boj

Boj Ekonomických Oligrachů proti Oligarchům Politickým

Tím je řečeno vše.

A my jsme nyní jen v roli diváků a pravdopodobně jimi na nejlbižších 5 let i zůstaneme, protože zázraky se nedějí - v opakované volby - a tedy odestání se nastavšího - mohou mnozí jen doufat.