Vstup zakázán – čekejte!

Občas se objeví „malé české maličkosti“, které stojí za povšimnutí, ale na samostatný článek by to nebylo. Tedy pokud člověk není do sebe zahleněný grafoman.

M. Faltyn

Napadlo vás už někdy jak je náš svět neskutečně regulován? 

To jsou prostě desítky různých příkazů, zákazů, omezení, vyčlenění, vyřazení, zařazení... Někdy mám pocit, že nejdůležitější na světě je klacek v rukou policajta, kterým mává na křižovatce, aby rozhodl: tak jeď jedou tihleti, ale tihle stojí, tihle nechť se připraví... 

Ono to začíná už vlastně v mateřské školce, co školce! S narozením! 

Breč! – Nebreč!
Papej! – Neblinkej!
Kakej na nočník - ne do plínek! 

No a sotva vás naučí regulovat tyto své základní instinkty, už to jede jak na běžícím pásu! A rozhodnutí a zákazy a příkazy se mění častěji a rychleji než chameleón. 

„To se nám to naše děťátko krásně směje!“ se za několik let změní v: „Čemu se to tak drze směješ, ty spratku?!“ 

„Ono už to udělalo první krůček!“ se hravě někdy i během pár hodin změní v: „Pocem! Tam nesmíš!“ a později v mnohem důraznější: „Kam zase táhneš?!“ 

...neboť i ty zákazy a příkazy nabývají s přicházejícím věkem na intenzitě, významových posunech a autoritativnosti. 

„Povstaňte!“ 
„Usmívejte se!!!“ 
„Zákaz vjezdu jednostopých vozidel!“ 
„Je zakázáno dotýkat se drátů na zem spadlých!“ 

A všude jsou nějací policajti, hlídači, bezpečáci a nakonec i úředníci.
Kde totiž dojdou podobné příkazy a zákazy, nastupuje administrativa. Vyplňte všechna políčka. Hůlkovým písmem. Podepište se vlastní rukou. Vyplňte dvakrát. Nalepte kolek! Přiložte fotografii ne starší 14 dnů.
Uveďte: počet dětí, počet manželek, počet aut a chat, jakož i počet vlasů. 

A tak se životem potácíme od příkazu k zákazu, od značky k tabulce, od žádanky k úřednímu formuláři. Bylo by zajímavé zjistit, kolik kilogramů, metrických centů či dokonce tun člověk musí zpracovat za život. Od narození, přes dětství, dospělost, až ke konci – a vlastně i po něm, ale to už necháváme raději na pozůstalých příbuzných. 

Protože by z těch všech nařízení, rozhodnutí i omezení mohl mít jeden smrt. 

Snad i těm nebožákům, co je vedli na šibenici, říkali: 

Nezavěšujte se, jste v pořadí!