Moc hezky jste to napsal, pane Faltýne. Vrátil jste mne v myšlenkám do let, na které ráda vzpomínám, doby velké slávy Semaforu J. Suchého a J. Šlitra - a všech krásných písní, která přinesla, do doby jejich vynikajících interpretů - i hudebníků. Mez nimi jste vzpomněl i vynikajícího houslistu Bohumila Zolu, se kterým jsem se osobně setkala v Holandsku v létě 1989. Od mládí, od mých studií v Brně, jsem se přátelila s hudebníkem (dříve členem Brněnské filharmonie J. B., později členem Brabantského orchestru v Eindhovenu. Udržovali jsme spolu od 70. let M,s. korespondenci, po celo dobu nás oba s manželem zval do Holandska, ale bylo nám to tehdejšími českými úřady dovoleno až na jaře 1989. Píši o tom ve svém blogu - seriál o návštěvě NL. (Odkaz). Při pobytu tehdejším pobytu v Nizozemsku jsme se zúčastnili několika koncertů, mezi nimi i opery Nabuccco, polo ochotnického představení v přírodním hledišti v blízkém Osterwijku. Hudba a hlavní protagonisté byli profesionální umělci- zpěváci a hudebníci). Tam nás náš známý představil i svému kolegovi Bohumilu Zoulovi, který s ním působil v orchestru. A mám na něj dokonce velmi milou vzpomínku. Byla jsem tehdy "zuřivou" fotografkou, a zrovna při fotografování scén opery Nabuccco mi skončil, k mojí smůle, film v mém tehdejším poloautomatu Fujika. Pan Zoula byl tak laskavý, že mi ochotně pomohl, a film do fotoaparátu mi věnoval. (Dodnes mu za něj dlužím). Pořídila sem tam asi 11 snímků - a teď mě napadlo, že z nich vytvořím fotoblog. (Dnes odpoledne - jen co uvařím oběd)(lečo). Takže, pane Faltýne, na některých z těch snímků je i houslista pan Bohumil Zoula. (Bude na tom filmu, co mi sám věnoval). A s mými známými jsem ve styku, na pana Bohumila Zoulu se zeptám. Vím jen to, že tenkrát, v r.1989, byl čerstvě znovu ženatý s krásnou Indonézankou, tuším majitelkou nějakého módního salonu). Díky za milou vzpomínku. 
1
0
možnosti
