Tramvajové ráno

Mám rád experimenty. Včera jsem napsal něco jako bloggerské "haiku" a ten dnešní blog je zvukový. To znamná, že v něm víc uslyšíte, než si přečtete. Takže, sluchátka na uši a vzhůru do audioblogu!

Mám rád experimenty.
Včera jsem napsal jako experiment v podstatě mini-příbeh zachycený pouze perexem - něco jako takové bloggerské "haiku", na téma o "Příteli na cestě ".

(Pokud se vám bude líbit nebo i ne, můžete o tom napsat v diskusi. Bohužel byl pro svou krátkost přesunut administrátory mezi charakterem soukromé blogy a tudíž jste bez šance hlasovat - t.j. bez možnosti zvýšit karmu článku. Pravidlo platí, že s dětmi a blázny se člověk hádat nemá, a že režisér a maminka mají vždycky pravdu. Režisér jsem jsem já - a mám na to dokonce vysokoškolský diplom. Zbytek možných voleb připadá na administrátory. Vyberte si...)

Ten dnešní blog je vlastně  zvukový.
To znamená, že v něm víc uslyšíte, než si přečtete. Takže, sluchátka na uši a vzhůru do audioblogu!

Část  1. - Tramvajové ráno - cesta do práce [5:45]

Část 2. -  Tramvajové ráno - na zastávce [1:07]

Přeji vám všem hezký den. Kdykoli. A plný života. A zase někdy nashledanou při nějakém bloggerském experimentu.

Poznámka pro všímavé a zejména pro šťouraly: Oba dva audio záznamy jsou pořízeny mobilem. Technická kvalita tedy nic moc. A potřebná konverze do redukovaného formátu mp3 tomu také nepřidala. I tak jsem se vešel do limitu objemu příloh k článku jen tak tak. Výsledek je obsahovně rovněž mírně upravován, vystřihával jsem zejména pauzy, jeden zásadní přeřek a trochu jsem pro vás namixoval 2. část - bohužel  zrovna to, co dalo k celému experimentu impuls - ranní zpěv ptáků, přes mikrofonní vstup mobilu na záznam neprošlo.
Snad někdy příště...