Tradiční letní "dárek" Pražanům

A vsadím se, že i jiným měšťanům... tedy z jiných lokalit. Bohužel i já jsem spadl do kategorie "obdarovaných" a tak každoročně strávím dva týdny... no u moře ne  

Pro jistou část z oné obdarované části je daná skutečnost skutečně dárkem. Mám na mysli hlavně různé otužilce. Mezi ně jsem nikdy nepatřil.

A tak ty dva týdny v létě vždycky trpím. Především pro to, že jsem si díky jedné práci v dávných 90. letech navykl začínat ráno horkou vanou. Byl to nejen výborný relax, ale i zdravotní nutnost. Tehdy jsem se díky onomu zaměstnání probouzel každé ráno s nohama studenýma - no, prostě ze stresu. O co tedy jde?

Jistě už tušíte správně:

Každé léto nám teplárny oznámí na 14 dní odstávku teplé vody.

Z prvopočátku, když jsme se do pořízeného bytu konečně nastěhovali, jsme to asi dva-tři roky řešili "mechanickou" cestou. Tedy, ohříváním vody k hrnci, v čajové konvici a běhali jsme a běhali, až byla při dně vany aspoň trochu teplotně i množstevně přijatelná voda. Aspoň 5 cm u dna.

Byla to docela dobrá ranní rozcvička. Nucená. Mimo jiné proto, že sprchování doma moc nemusíme.

Ale, odříkaného chleba největší krajíc.

Bylo naprosto jasné, že takto to dál nepůjde. Blbnout každé léto s konvicemi a hrnci. Možná namítnete, že jsme mohli chodit do sauny či veřejných sprch. Pěkně děkuji. Osobně tyto společné prostory dvakrát nemusím. Nehledě na to, že asi tak v 7-8 ráno jich mnoho otevřených rozhodně nebude. Plus finanční stránka věci.

A tak jsme hledali jiné řešení.

Vzpomněl jsem si, že ve starém bytě jsme v 80. letech měli poměrně revoluční řešení: elektrický průtokový ohřívač. Byl doslova poslem z nebes, protože tady po teplé vodě nebylo ani vidu ani slechu. Topili jsme plynovými wavkami, a ano, myli se v železňáku. Já naštěstí jsem se mohl sprchovat v práci... takže železňák byl opravdu jen víkendovou záležitostí.

Pochopitelně jsem si kladl otázku, zda jsou průtokové ohřívače v prodeji i dnes? Inu, spíše, o tom jsem nepochyboval, jako hlavně za kolik a jak složitá bude instalace.

Přijatelný model jsme našli hned. Dokonce jsme si vzali takový trochu výkonnější a i ten je tak tak. Ovšem s každým watem výkonnosti se cena zvedala o 1,000Kč.

Otázkou bylo zapojení a spínací hodiny.

Stařičký 10 patrový činžovní dům, mimochodem první v Hloubětíně, sice před lety prošel rekonstrukcí, ale elektroměry zde byly nainstalovány jen v minimální hodnotě, tuším 12A.

A tak jsme nechali nainstalovat výkonnější elektroměr a zároveň jsme zabili hned tři mouchy jednou ranou.

Za prvé jsme se zbavili plynového sporáku a tím pádem plynu vůbec. Ne, nebyli jsme prozíraví - bylo to v době kdy energetickou krizi ještě nikdo neviděl ani za rohem. Ale poloslepý přítel si začal stěžovat, že už nerozezná, kdy plyn hoří a kdy ne. A tak nastoupil indukční sporák.

Za druhé - již zmiňovaný průtokový ohřívač vody.

Za třetí - je třeba myslet i trochu do budoucna. A tak, když se dělala nová elektrická instalace, nechal jsem udělat i extra výstup na budoucí "japonské" elektrické WC.

Rozhodně toho nelituji.

A tak ode dneška - přesně od půlnoci - nám opět neteče teplá voda.

Znamená to nejen hlídat, na kterou stranu je otočena páka běžné vodovodní baterie, ale samozřejmě musím aktivovat i průtokový ohřívač. A výjimečně nevadí, že se tedy budu pouze sprchovat. Těch 14 dní to vydržím.