Systémově ho máme

ale jinak ho nemáme, - sdělil mi s úsměvnou omluvou prodavač. - Co? Kdo?? Proč?!? - Asi takhle nějak reagoval můj mozek při jednom nákupu. A nechápavě odešel dřív, než jsem stačil opustit prodejnu já sám.

Chtěl jsem si koupit sluchátka. Vina byla na mé straně. Dokonce desetinásobná.

1. Neměl jsem si nosit do práce soukromá sluchátka.
2. Když už jsem je tam přinesl, neměl jsem je používat.
3. Když už jsem je používal, nejměl jsem si je (užíváním) rozbít.
4. Když už jsem se rozhodl, že si koupím sluchátka, neměl jsem na nich šetřit.
5. Když už jsem na nich šetřil, měl jsem si je koupit hned, jak jsem je uviděl.
6. Když už jsem si je nekoupil hned, neměl jsem se pro ně do prodejny vracet.
7. Když už jsem se do prodejny vrátil, neměl jsem chtít ta nejlevnější.
8. Když už jsem chtěl ta nejlevnější, měl jsem odejít a neptat se, když jsem viděl, že je regál o proti včerejšku už prázdný.
9. Když už jsem se zeptal, neměl jsem chtít po prodavači, aby se šel podívat do skladu.
10. Když už jsem chtěl po něm jít do skladu, měl jsem vědět, že

NA BLBOU OTÁZKU - BLBÁ ODPOVĚĎ.