Šuplík

„Tak už dost o tom šuplíku. Nic v něm nemáš. Jediné co máš, je šuplík. Prázdnej!“

M. Faltyn

Šuplíkovou scénu z Takové normální rodinky si vždycky připomenu, když otevřu nějaký šuplík. Tedy zásuvku. 

(Prosím, nepleťte si s elektrickou zásuvkou – tu zásadně neotvírám.) 

Otevřu tedy šuplík, a to se člověk diví, co se najde v šuplíku věcí! Odložených na pozdější časy; uschovaných na lepší či horší časy; zapomenutých – na věčné časy. 

Čas šuplíků pak přichází ve dvou údobích.
V čase velkých úklidů. A v čase vánočním.
Někdy se to sejde dohromady. 

Proč mluvím o roli šuplíků v čase vánočním? Je to totiž místo, kam (kromě obligátních spíží, skříní či šuplat pod postelemi) ukrýváme dárky pro naše blízké. Dárky vánoční, narozeninové, výroční a co já vím jaké ještě.

Také v hlavě míváme „šuplíky“. To už jsou spíše kartotéky naší sklerózy a my se v nich přehrabujeme v marné snaze nalézt třeba kousek lepidla, kterým chceme zalepit děravou paměť. A jindy odtamtud chceme vyhrabat nějaké vědomosti či dokonce vzpomínky. Na každou záležitost máme v mozku nějaký „šuplík“.
Teoreticky je ne nepodoben těm reálným šuplíkům (mozkové buňky), jen s tím rozdílem, že ty reálné šuplíky můžeme uklidit nebo dokonce vyprázdnit. Mozek ale nezapomíná. To jen my si z něj nedokážeme věci vybavit… 

...o to více jsme překvapeni, když na nás nějaká ta vzpomínka vybafne; stejně jako když se na nás vyvalí přeplněné šuple! 

A my vyprazďnujeme, uklízíme, nalézáme - mnohdy v reálném šuplíku i ty zasuté vzpomínky. Občas najdeme nějaký ten zapomenutý dárek: „Jé, tady jsou ty hodinky, co jsem ti nedala k našemu výročí!“ Občas najdeme… no, raději nevzpomínat, že? Jen je dobré dobře uschovávat a pozor abychom při vyklízení šuplíku nenarazili i na nějaký ten hříšek z minulosti. Mnohdy při takovém zapomenutém kondomu mohou nastat nepříjemné rodinné situace („Dyť ty normálně nic takového nepoužíváš! Kohos tady měl?") – ve filmových scénářích je to pak vděčnou zápletkou mikrokomedií, aby se pak na konci vysvětlito, že si tam dotyčnou věc tajně uschovala dospívající ratolest.  

A nebo pak dojde na onu slavnou šuplíkovou scénu z Takové normální rodinky o uschovaných dvou stovkách. Jen ta rozhřešení nebývají v reálném životě tak humorná. 

Pozor na to, až zase budete letos doma uklízet šuplíky!