Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Reminiscence (na román, na talent a a snad i trochu víc)

Stál a zamyšleně se díval do zrcadla. Nepočítal vrásky. Jen suše konstatoval, že román, který dočetl, je neuvěřitelná sračka. A že klidně může napsat stejně "hodnotný" nebo aspoň povídku pro blog.

Právě ten román dočetl. Po druhé. Po prvé se na něj s nadšením vrhl, když vyšel jako očekávaná novinka renomovaně strmě vzhůru po tvůrčí dráze talentovaného autora. Když dočetl, nechápal. Nechápal, co se to s autorem stalo. Kde je jeho talent? Kde je jeho tvůrčí rozhled, fabulační fantazie? To, co dočetl, byl nepodařený kaleidoskop nepochopitelně rezignovavší na jakýkoli myšlenkový příběh.

Teď stál před zrcadlem a uvědomoval si, že se tehdy před patnácti lety nemýlil. Ten román byl sračka. Dokonce podle něj byl natočen film. Stejně špatný, ne-li ještě horší než román, protože byl natočen amatérskými postupy. Prosím vás, který idiot umístí malé, vybledlé titulky do obrovské modře vybledlé kalné vody moře? Tabulky pro barvoslepé - hadr. Herecké výkony? Zoufalost. I ty renomované herečky hrály špatně, natožpak neherci.  Holt režisér jaksi nebyl ani Forman ani Papoušek. Školní příklad, jak nenatočit i těch pár vtipných momentů, které román obsahoval. Co ale vlastně obsahoval...?

Zkoumal se před zrcadlem - ne svoje fyzično, ale pocity. Dávno přestal úspěšným kolegům a nebo i jiným tůvrcům závidět. Přesněji řečeno, nikdy jim zeáviděl. Tenhle pocit si prostě dávno zakázal. Snažil se naopak přát úspěšným úspěch, bohatým  peníze a mladým mladí a talent.

Vždycky jej podporoval. Když jednou při filmování natrefil na šikovného talentovaného kluka, který si přivydělával jako osvětlovač a chtěl se dostat na kameru na FAMU, úplně spontánně se s ním dal do řeči a během let se z toho vyvinulo kamarádství. Kluk měl bezesporu talent a "moudra", která do něj postupně nalil, z něj doslova udělal jednoho z neerudovanějších talentů. Dokonce si v pár jeho školních snímcích zahrál a těšilo jej pozorovat vznikající talent. Nechtěně vnímal i jeho zánik.

Kdy a jak zanikají talenty?

Kdy a proč zanikl onen spisovatelův talent? Přestože žije a píše dál, úspěšně komerčně vydává jeden román za druhým, ztratil odvahu jeho knížky číst. Rezignace na tvůrčí rozlet byla tak očividná, že věděl, že se spisovatel nedokáže vrátit.

I onen mladý budoucí kameraman se nevrátil. Podlehl stupňující se neléčené maniodepresi a jednoho dne se prostě oběsil.

On chodíval pak občas (hrát) do malého divadélka kolem okna kameramanova pokoje, kde naposledy byl. A pokoušel si představit jeho bezvládné tělo, visící tam u té lampy, pokleslá hlava, povislé ruce i džíny... Zbyla mu po něm talentovaná foto vizitka a fotografie Ivany Chýlkové a la Marylin Monroe. Vyškemral ji na něm, protože se mu obě dvě líbily a líbilo se mu, jak je to i nafocené. Ten talent se nedal zahubit. Ten mohl jedině umřít se svým tvůrcem. I umřel.

Co by byl onen mladý kameraman dělal dnes? Točil by skvělé filmy nebo by rezignoval a vydělával si úspěšně na chleba, jako onen spisovatel? - přemýšlel.

"A co já?" zeptal se přitom pohledu do zrcadla.

Už když bezpečně věděl, že se jeho tvůrčí kariéra zhroutila se zhroucením starého systému, zakázal si brečet. A dal si do vínku i pro roky příští jedno krédo: živit se čestně a poctivě. Osud mu k tomu naštěstí dopomohl. Ani dnes si nemohl stěžovat.

Nevadily mu ani padesátnické kruhy pod očima, řídká skoropleš... Měl solidní zaměstnání a nemusel závidět. Naopak si mohl říkat s Adinou Mandlovou "Dneska už se tomu směju". Mohl klidně z pozvdáli pozorovat ty honiče kariéry, snažící se zoufale urvat nějaký ten hladový kšeft; mohl klidně pozorovat to rádoby profesionální hemžení, a nebo naopak zoufalou snahu pár starých profesionálů udržet řemeslo a sebe v tom profesním marastu.

Sám si nic dokazovat nemusel. Osmnáct repríz jediné televizní inscenace, kterou natočil, hovořilo za vše.

Vzpomněl si zlatá slova jednoho kameramana, se kterým točil filmový debut: "Snaž se dělat tak, aby když se za sebou ohlídneš, co jsi udělal, aby tam nebylo nasráno!" Onen kameraman daleko pro dobré slovo nechodil.

Teď tedy stál, zpytoval se v zrcadle a hlavou mu spíše táhl právě znovu dočtený román. Snažil se především pochopit téměř nepochopitelné. Kdeže je v tom románu hlavní chyba?

A nekřiví onomu úspěšnému autorovi? Třeba dnes píše líp a znovu se našel..?

Vypravil se na krátkou procházku do nákupního centra. Jen tak. Jiní chodí do přírody, on - sám, nechtěje riskovat setkání s bezdomovci a jinými živly - chodí raději tam. Když už vás mají přepadnout a okrást, ať je to aspoň v příjemném prostředí.

Jakkoli v tomhle centru daným směrem nikdy nechodil, tentokrát provedl odbočku do boční chodby a ejhle! Na opačném konci bylo velké, rozmáchlé knihkupectví.

Protrpěl se regály s novinkami snad ještě z minulého roku, útrpně se zasmál nad naprostou absencí veselosti v poličce označené "HUMOR" - snad jedině ten zapomenutý výtisk recyklovaných povídek Šimka a Grossmana měl něco opravdu společného s humorem.

Zkoumavě přelétl regál historickými romány a přímo naproti byl regál s nejcennějšími výplody lidského ducha demokracie: současná česká literatura. Podle abecedy. Tím pádem tituly renomovaného českého autora byly až někde dole. I onen román zde byl, v dalším úspěšném vydání - bůhvíproč cele v červeném obalu, jak dějiny KSČ. Originál byl bleděnkavě zelený. Ale byly tam i nové autorovy romány. Namátkou otevřel jeden, jehož titul neznal.

Smutek se mu rozprostřel na duši. Nezadal si o nic víc se smutkem, když se dozvěděl tu smutnou zprávu o mladém kameramanském talentu. Mladý talentovaný spisovatel neurazil od vydání oné knihy k oné nové ani milimetr. Byl svým způsobem také stále mrtvý.

Přesto to bylo obdivuhodné. Takhle úspěšně se prodávat už hezkých pár desítek let.

Magistr bezobsažnosti.

Kaleidoskop o ničem.

A ta filmová adaptace navíc vykleštila i sebemenší problematická místa a celé dva motivy. A přidala si jeden méně konfliktní. Konformismus na entou. Ale to je fakt jedno. Co se na tom dalo ještě zkazit.

Co všechno způsobí jeden pohled do zrcadla v 8 ráno, než člověk dopíše blog v půl dvanácté večer? :-)

 

Autor: Martin Faltýn | neděle 19.2.2012 0:01 | karma článku: 8,51 | přečteno: 761x
  • Další články autora

Martin Faltýn

Můj výživový poradce

„Hubnete, ale blbě,“ prohásil jeden lékař, takto známý doprovázený známou na své cestě z Izraele do Česka. Měl pravdu, jako všichni... Ale tím mi jen připomněl mého výživového poradce.

19.2.2025 v 8:08 | Karma: 13,61 | Přečteno: 231x | Diskuse | Ostatní

Martin Faltýn

A ještě jedna loňská cesta - do Egypta! II.

Víte co je na všech těch zájezdech do Egypta nejnáročnější? Kdepak horko, kdepak putování za památkami nebo jízda na velbloudu! Nejnáročnější je vždy a beze zbytku:

10.2.2025 v 8:08 | Karma: 13,93 | Přečteno: 321x | Diskuse | Cestování

Martin Faltýn

A ještě jedna loňská cesta - do Egypta! I.

Myslím, že nejvíc si Egypt oblíbili žraloci s jeho stálým přídělem turistů. - Ne, promiňte, to je samozřejmě špatný vtip, jako by ho napsala AI. - Nicméně, když se vypravíte do Marsa Alam, jaksi podvědomě vám naskočí tyto zprávy.

8.2.2025 v 12:12 | Karma: 14,66 | Přečteno: 300x | Diskuse | Cestování

Martin Faltýn

Po třetí v životě do Japonska – tentokrát trochu nevšedně

V Japonsku, přesněji řečeno, v Tokiu, jsem byl dosud třikrát a doufám, že ne naposledy. Jsem ovšem laický turista. A proto, co pro mne bylo a je v Japonsku podstatné?

27.1.2025 v 8:08 | Karma: 17,24 | Přečteno: 378x | Diskuse | Cestování

Martin Faltýn

Děti jako naše budoucnost

Bylo mi 5 a capali jsme se školní družinou na obvyklou denní procházku. A náhle se našimi čtyřstupy začala prodírat jakási paní. Evidentně spěchala. Jelikož jsem byl dítko se značně prořízlou pusou, nenechal jsem si to líbit:

23.1.2025 v 8:08 | Karma: 17,00 | Přečteno: 365x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky

12. února 2025

Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...

Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky

12. února 2025  11:23

Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...

Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou

13. února 2025  7:02,  aktualizováno  13:12

Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....

„Slovenské moře“ vysychá. Lodě dosedly na dno, rybáři bědují. A v Tatrách hoří

15. února 2025

Premium Od našich zpravodajů na Slovensku Liptovská Mara je co do objemu vody největší přehrada na Slovensku, letošní zimu je ale zaplněna na...

Putinovo velké vítězství, válka je u konce, komentují Trumpovy kroky v USA

13. února 2025  16:17

Středeční telefonát ruského diktátora Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem...

Putin ocenil schůzku v Rijádu. Jednají bez předsudků, chválí Američany

19. února 2025  14:58,  aktualizováno  15:06

Ruský prezident Vladimir Putin vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po...

Stoupá počet předplácených podcastů i průměrná měsíční platba

19. února 2025

Trh s placeným obsahem v Česku nadále roste. Z dat české monetizační platformy Forendors vyplývá,...

Volební lístky: kdy přijdou a jak udělovat preferenční hlasy

19. února 2025  14:53

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat již letos na podzim. Kdy ve schránce čekat volební...

Trump žije v dezinformační bublině, Ukrajinu nemůžu prodat, řekl Zelenskyj

19. února 2025  12:03,  aktualizováno  14:50

Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil ve středu ukrajinský...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 1348
  • Celková karma 16,68
  • Průměrná čtenost 1138x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.