Poslední den v tomto roce

Odolával jsem dlouho, ale nakonec jsem se musel podvolit. Ačkoliv jsem už od vánočních svátků nechtěl nikde courat a soustředit se na domácí úkoly, nakonec jsem ven musel. Manhattan se bez bourbonu a cinzana dělat prostě nedá.

Jakou upřednostňujete variantu?

Drsnější (údajně původní):

1 díl bourbonu
1 díl vermutu (červené cinzano/martini)
střik agnostury (bitter)
koktejlová třešeň

Ty poměry jsou různé a sladší verze hovoří o dvou dílech cinzana. Jiné recepty hovoří o poměrech až alchymických. Další varianty si vyhledejte sami.

Dám vám jen jednu radu: nešetřete na surovinách! Tedy na jejich kvalitě. Bourbon musí být americký, vermut rověž značkový... Zapomeňte na levné vermuty a levné rádoby bourbony nebo dokocbe whisky z discontů apod., zejména pak v akcích.

A to byl mimochodem ten důvod, proč jsem se dnes musel vypravit do města. Zjistil jsem totiž dnes ráno, že nemám ani jednu z alkoholových ingredienci. Zato jsem vydal před pár dny pokyn, aby kamarád sehnal koktejlové třešně. (Agnosturu za ty peníze ignoruji.)

A tak jsem se vypravil do našich obchod. Hned v tom prvním jsem pohořel totálně. Bourbon nebyl, jenom whisky. A tu parodii na vermut, kterou mi nabízeli, nepiji ani jako sólo, natožpak, abych z ní dělal koktejl.

Naštěstí jsem se vypravil ještě do dalšího nedalekého tentokrát hypermarketu a tady jsem naštěstí uspěl.

Tím jsem se začlenil tzv. do davu a bylo zajímavé sledovat kdo a jak nakupuje, právě že na poslední den roku.

Čechy jste poznali okamžitě. Drobné nákupy, rychle dokoupit, na co jsme zapomněli. Sem tam – jako já – nějaký ten alkohol. Občas snaha využít poslední den slevové akce.

Mládež všeho druhu i národností se tady mihotala jak mušky kolem lampy. Sem a tam... a honem honem nevím, co ještě koupit. A co chci, to nemaji, co mají to nechci.... tak co s tím..?

Pak následovala skupina bohatých, na první pohled „dálno Evropanů“ (vzhledem k tomu, že Evropa končí u Sibiře, tak si jistě domyslíte). Nákupník vozíky těchto nakupujících překypovaly potravinami... asi jako když se my chystáme na vánoce. Tito nemají vánoční tradici a tak to slaví na Nový rok – i se vším co k tomu patří, jako nabídka nejrůznějších salátů, pochutin na slano i na sladko.

Mnohem chudší blízko Evropany jste poznali podle toho, že v igelitce si z obchodu nesli maximálně dva slanečky, které na vás mávaly ocasem. Jiný nakupující měl v průhledné igelitce nic než mleté maso a nějakou drobnost – na víc mu na novoroční večeři nezbylo.

Proč takový skok od Manhattanu k nákupům?

Inu, uvědomme si, že sice máme svoje tradice, ale i tady u nás jsou lidé, kteří ty tradice i peněženku mají jiné. O našich chudých středo Evropanech nemluvě.

Do nového roku hlavně hodně zdraví a aspoň občas plnou peněženku.

Co dodat?

Všechna foto: autor