Pomalu balím kufry - čeká mne 7 dní v Tokiu

Jedu do Tokia po třetí v životě. A těším se a připravuji se - jako by to bylo poprvé. Má to jeden háček: ani tentokrát neumím japonsky.

Psát o mém vztahu k Japonsku, potažmo k Tokiu (neb zatím jsem výjimkou Fuji nikde nebyl) – to je něco jako nosit dříví do lesa. Ne nadarmo mám celou jednu rubriku nazvanou anglickou transkripcí „Tokyo“.

První semínka mého zájmu zasel Karel Pech se svým pořadem „Tajemství země Nippon.“ Se svou přítelkyní Šimako přibližoval ve své době nepochopitelné. A ve mně probudil touhu se do Japonska podívat.

Co bylo před tím a co bylo dál, se dočtete v mých blozích zmíněné rubriky.

Naposledy jsem tedy byl v Tokiu v r. 2016, spolu se svým přítelem. Nemám potřebu tady něco citovat nebo se k té či oné cestě vracet. Opět se začtěte do blogů z oné cesty.

Důležité pro mne je, že ve mně stále přetrvává onen pocit „poznání“ – kousek něčeho, co je mně osobně blízké.

Je to neopakovatelná atmosféra, ať se jedná o kousek předměstí nebo ulice velkoměsta.

Chvíli jsem uvažoval, zda se nezkusit vrátit do předměstského Kyodo. Tam jsme s přítelem bydleli v AirBnB. Jenže už tehdy majitelé ubytovacích buněk (velkých asi jako ty naše montované stavební) naznačovali, že sousedům se toto nelíbí – a skutečně: když jsem teď hledal ono ubytování – už neexistuje. Tedy nikoli v té podobě. Všechny buňky jsou pronajaty coby „činžovní dům“ stálým nájemníkům.

Budu tedy bydlet přímo v Tokiu – hotel už je zarezervován. Ovšem, cena za 5 nocí bude dokonce ještě o něco vyšší, než tehdy za deset.

Má současná cesta – jak jinak než turistická – má jednu výhodu.

Za oněch uplynulých osm let se mohutně rozrostl internet a tak mohu najít zejména na YouTube spoustu tipů, rad i upozornění, co všechno v Tokiu/Japonsku dělat nebo nedělat, navštívit, koupit, jíst... a tak dále, těch tipů je mnoho.

Tady máte namátkou výběr /vše anglicky, lze nastavit české titulky/.

Na příklad jak se dostat z letiště Narita do Tokia.

Jaké jsou aktuální turistické informace.

Tipy na méně známé způsoby a známá místa pro jídelní zážitky.

Pokud nechcete být za potížisty, vyvarujte se.

A konečně: tipy pro turistické nováčky v Japonsku.

Můžete se ale třeba i živě on line kamerou někam podívat, třeba na Shinjuku, legendární „křižovatku světa“.

Osobně toho díky YouTube prozkoumávám daleko víc. Na příklad jak vypadá bydlení v kapsulovém hotelu, jak se sžívají s Japonskem růzí cizinci, jak fungují jiné sociální skupiny lidí, jaké jsou festivaly, happeningy, setkání a život v soukromí, atd. To už si vyhledejte sami, pokud vás to zajímá.

Dávám si dohromady celkově program, vědom si toho, že člověk musí být připraven na poměrně velké chození (25,000 kroků denně je prý norma). Mám pár pevných bodů v programu, včetně nějakých nákupních přání – ale o tom všem až po návratu. Dopředu se nikdy nic zásadního prozrazovat nemá.

Jen si jako vždy vyčítám, že jsem udělal jednu zásadní chybu už předem (jsa ovšem limitován okolnostmi) – a sice, že jsem můj pobyt naplánoval příliš krátký.

Tak uvidíme.

Všechna foto: autor, 2016