O čem se nikdo moc nerozepisuje

...jsou relativně příliš osobní detaily - třeba pokud se týká oblíbených knih, filmů, osobností, nebo na příklad uložených odkazů. Tak já vás teď na ty posledně jmenované pozvu.

Člověk se rád vrací na svá oblíbená místa.

Jsou to místa dětství, mládí, studií... v důchodu třeba i místa druhdy pracovní (pokud ještě existují).

Když jsem se stěhoval, probral jsem nemilosrdně knihovnu stylem: k čemu všemu se chci ještě někdy při čtení vrátit?

Zrovna tak máme rádi své oblíbené filmy. Já osobně třeba komedie – a to není zrovna kulturní „komodita“, která by se příliš dala rozšiřovat. Jestliže někdo natočí film a dá tomu podtitul „komedie“, tak to ještě neznamená, že se tomu směje ještě někdo jiný kromě autora. Také úroveň i vkus bývají různé... Vždy podobné teorie převádím na jídlo: když někomu chutají větrníky, neznamená to, že mu musí chutnat ovocný řez!

Podobným stylem přistupuji i k webovým stránkám. Ty své oblíbené si rád ukládám, třeba na plochu prohlížeče v mobilu. A nebotřebuji k tomu „cookies“, které mne naopak štvou, protože mne omezují v prozkoumávání nových a nepoznaných oblastí. – Tady říkám: když jsem si koupil ten mobil, pračku, žehličku, auto... proč mi cookies nabízejí pořád ty samé produkty? Kolik mobilů, praček, žehliček, auto potřebuji k životu?

No, ale na druhou stranu, není od věci si přidat své vysloveně oblíbené věci a jen tak pro odlehčení vám tu pár takovách odkazů přiblížím, aniž bych je uvedl konkrétně, protože to už by byla reklama.

Toto je reálná „umělecky ztvárněná“ plocha mého prohlížeče.

Kouzelné písmeno „X“

Těch iXek mám na ploše několik a samotná inkriminovaná sociální síť mezi ně nakopak nepatří. Nevím proč, ale zrovna ona mi není sympatická, i když jaksi z povinnosti tam mám účet, který prakticky nenavštěvuji. „X“, které vyčtete z náhledu, patří jedné ze společností zabývajících se „exchangováním“ peněz. Mám tam ten odkaz hlavně kvůli měnové kalkulačce. Jsa matematický antitalent, potřebuji si spočítat, kolik si mám vzít přibližně Kč (CZK), abych si nakoupil nějakou tu valutu pro plánovanou zahraniční cestu. – Jiné „Xko“ patří třeba internetové rozhlasové stanici. Pouštím si ji občas zejména kvůli hudbě, kterážto zrovna nepatří k těm nejčastěji omýlaným na rozhlasových stanicích.

Když už jsem se zmínil o jídle

I tady mám pár potřebných odkazů. Ignoruji, že jeden web tvrdí, že je „jen pro ženy“. Hledal jsem recept na drobenkový koláč a našel právě tam. To jsou takové ty neodolatelné chutě z minula, zejména z minula dětství. A nikdy bych nevěřil, jaká je to piplačka a fuška ručně uhňácat drobenku. – Receptuji i na slano: nevím proč recept na francouzské brambory někdo nazval „žravé brambory“, ale recept se mi zalíbil a uložil jsem si ten odkaz. – Další recept mi nabídl chutnou bublaninu. Tento recept ovšem vylepšuji přidáním pár lžic rumu... Bublaninu asi peču nejčastěji, i když teď jsem měl víc jak půlroční pauzu. Budu si muset při nejbližší příležitosti zase zabublat.

Kdo chce kam...

Puritánům doporučuji tuto poznámku přeskočit.

Ano, protože mezi oblíbenými mám stránku japonského escortu. V Japonsku jsem byl zatím třikrát a nikdy jsem nic podobného nevyužil a ani případně v budoucnu využít nehodlám! Ne, že bych byl takový puritán, ale mám osobní věci nastavené zcela jinak. Nicméně mne baví se občas podívat na Tokio-Osaku-Fukuoku, která z těch osob v eskortu je „ve službě“, což se projevuje zeleným zobáčkem u její fotografie. Pokud bych chtěl, mohu si předem podat emailem či telefonicky objednávku, dokonce lze platit kartou přes internet... Inu, japonský pokrok. Ale kdybyste se mne zeptali, jak jsem zrovna k tomuto odkazu přišel, tak to už fakt nevím.

Odkazy zábavné i nudné

Oboje patří k našemu životu. Z těch zábavných bych asi jmenoval odkaz na oblíbené knihkupectví nebo stránky sledující letecký provoz ve světě či přehled hromadné dopravy v Praze. Nechybějí odkazy na nějaké ty poučné stránky týkající se třeba významu kamenů, použití bylinek v čajích nebo jiných potravinových doplňků. Patří sem i třeba rádce pro práci s operačním systémem mého mobilu. Vynechme nákupy. Ale samozřejmě tady mám odkaz na zpravodajské servery a odkaz i na stránky mého blogu. Mezi ty vysloveně nudné pak patří třeba odkaz na bankovní stránky (tady se fakt moc nepobavím) a nebo přímo schránku datovou – kde se člověk spíš vyděsí, co zase kdo kde po něm z věcí zdeúředních chce.

No, a teď můžete také zalistovat i ve svých osobních odkazech a pokochat se tím, jaký obrázek o své osobě oněmi odkazy vytváříte.