Nevíte, co ve školách s mobily? Nejjednodušší řešení? Zakázat!

Aktuální kybernetický stav v Česku je jen zoufalým chaosem a aktuální pořad ČT24 o napáleném úředníkovi anebo vládní rozhodnutí o mobilech ve školách, jsou toho jen jasným důkazem.

Ne, neholdám tady kydat špínu na tu či onu společnost, to či ono městské zastupitelstvo nebo dokonce – konkrétně – na naši slavnou kybernetickou stranu Piráti.

MÁSLO NA HLAVĚ MAJÍ VŠICHNI

Jestliže já jsem vyrůstal v 90. letech naprostého chaosu nástupu počítačů do celé společnosti, pak informace kolem a kolem byly opravdu minimální. Přesto jsme se k nim dostali. Někdy i za cenu vlastních chyb – kdo v devadesátkách nechytil počítačový vir nebyl „certifikovaný“.

Člověk by očekával, že od té doby společnost nějakým způsobenm pokročila. A to ve smyslu:

• nejen vznikem antivirových společností – což je samozřejmě především byznys
• nejen školitelskými kursy, středisky apod. – další pouze byznys
• ale především: vzděláváním o obecném povědomí světa kybernetiky v základním vzdělávacím systému =
• = nula!

O celé bezkoncepčnosti svědčí i to, že se zpravidla něco „řeší“, až když nastane nějaký malér.

Bohužel, věnovat se prevenci, to je zjevně příliš malý byznys, příliš pracný – musíte sestavit celé koncepce, styly a plány. Následně vychovat školitele, provést distribuci, marketing...

V hlavách našich slavných kyber podnikatelů – malý obrat, moc práce a malá výtěžnost.

Co tedy s tím?

Malý detail ohledně dětí. Zajímavé bezpečnostní řešení, při nepoužívání mobilů, mají japonské školní brašny „randoseru“, kam lze přidat sledovací zařízení přímo v rámci „konstrukce“. Leč, nejsme v Japonsku a naše neukázněná společnost by nezkousla podobnou unifikaci, byť na dokonalé bezpečnostní úrovni. (Je zajímavé, že jsem v souvislosti s tím nezaregistroval v Japonsku názory na téma „policejní stát“.)

Takže, co s tím?

„Lokální průšvihy“ typu Správa nemovitostí, se odmáznou články v novinách a vděčnými příspěvky v televizích.

Velké kybermetické, mobilní problémy nikdo moc mapovat nebude. Státní příspěvky na toto téma nejsou nebo jsou nezajímavé – o mnoho jednodušší je pod příspěvky se toulat po školách a vykládat dětem genderismy – na což kdysi plně stačila sexuální výchova jako předmět a nebyly na to potřeba nějaké aktivistky.

A tak namísto, aby se zavedla „počítačová gramotnost“ ve školách, sáhne se po tom nejjednodušším opatření. A protože jsme v Čechách, pak rovnou radikálně: absolutním zákazem mobilů ve školách!

A tak se opět nic neřeší principielně a čeká se na to, až se na sebe začnou navalovat další průšvihy. Ztracené děti, zmizelé děti s osobními problémy, hledající řešení v útěku... Tomu se jistě zaradují potencionální predátoři, kdy děti pak nebudou přes mobily vysledovatelné.

Už dávno neplatí, že v jednoduchosti je síla.

Síla je v systematické trpělivé prevenci na všech úrovních. Tedy ve výchově. Počínaje základní školou, přes další úrovně všeho školství, přes běžný pracovní život, až po seniorské přístupy ke vzdělání.

Ovšem, tímto způsobem do společnosti nikdo investovat nechce.

Jak už jsem napsal: příliš velký obrat a příliš malý okamžitý výnos.

P.S.: Zato řeči o neustálém budoucím zadlužování našich dětí a vnuků slyšíme neustále. Což takhle spíše řešit investování do nich do budoucna? I třeba finanční, kybernetickou a jinou gramotností?

P.P.S.: /aktualizováno/ Na francouzské „řešení“ také nesmíme zapomenout.

.

/ilustrační foto: autor/