Nekazím Vás moc a neruinuji Váš dětský rozpočet?

Tak přesně toto jsem napsal jedné mé dobré známé poté, co jsem jí dal už několikerý tip pro vnoučata. Na druhou stranu vím, že děcka jsou nevyčerpatelná studna energie a díky každý moment, který je obohatí.

Pamatujete ze svého dětství, jaké jste hráli hry?

Pro mne štěstí, že je retro doba, takže vám mohu alespoň v odkazech připomenout hry jako Smolíček pacholíček nebo Kloboučku hop ! K tomu bych přidal nějaké to kvarteto a to je zhruba všechno, protože např. takové pexeso jsme neznali. Na druhou stranu, děda nás třeba naučil hru ovčín a dokonce nám ji namaloval na karton. I tu dnes v možná zakoupíte.

Hrami pochopitelně myslím takové, které jsme hráli v rodinném kruhu děcek, potažmo s dospěláky. Vše ostatní byly hračky.

Je dobře, že se dodnes vydávají tzv. společenské hry. Utužují rodinné svazky – hlavně ty mezigenerační. Měly by být povinné – ale to je rozvaha na jiný příběh.

Podstatné je, že mi jedna má velmi dobrá známá, v podstatě generační přítelkyně, napsala, že opět čeká vnoučata (mladšího věku), jak se na ně těší a jaké má pro ně opět připravené hry a zábavu včetně knížek...

Potěšilo mne to a uložil jsem to někam do podvědomí.

Na mysli mi ona známá vytanula před několika týdny. Ve svých emailech jsem totiž objevil slevovou akci známého tradičního nakladatelství knížek prio děti. Já sám jsem tam před vánoci zakoupil jednu knížku, abych doplnil svoji „dětskou“ knihovnu. A nabídku dalších nabídek jsem pochopitelně neodmítl.

Tak jsem onu známou upozornil na akční slevy a byl jsem „oceněn“. Známá si tam zakoupila hned tři knížky. Což mne potěšilo.

Jak jsem napsal v úvodu: děti potřebují neustále nové podněty. Jak se říká, sají informace, dojmy a pocity jako houby vodu a pokud jim je nedopřejete, zakrní a uschnou. Stejně jako ta mycí houba nebo ty lesní houby. Z dětí pak vyrostou sociopaté a citoví mrzáci s nulovou empatií. A „experti“ se pak chlubí generacemi A,X, Y, Z... až po α, β, γ, δ... nebo až kam se ty generace kdy budou počítat.

Tím ovšem moje „dětská spolupráce“ s onou známou neskončila.

Protože moje známá sleduje pečlivě mé blogy tady i jinde, přišla řeč na filmy pro děti. K mé osobné radosti jsem udělal radost známé tím, že jsem jí dal tip na DVD s Ovečkou Shaun.

Ušetřil jsem jí čas s hledáním vhodných odkazů a výsledkem bylo zakoupení dvou sezón milé ovečky. Děcka se buou mít v případě nepřiznivého počasí na co dívat.

A před pár dny jsem byl na poště. K mému příjemnému překvapení jsem zde objevil „poštovní nabídku“ na pexeso s obrázky Josefa Lady. Což byla opět voda na můj mlýn a známé jsem tuto nabídku nejen doporučil, ale i vyfotil.

S radostí konstatovala, že Lada patří mezi její oblíbence a že se při nejbližší příležitosti poptá u nich na poště.

No a „dnes“ jsem narazil na další zajímavost pro děti. Jakousi deskovou hru na letecký tým. A následně jsem objevil celý web. Ale webů deskových her je dost a dost, takže sem ani nebudu dávat odkaz.

Zato jsem se zeptal známé, že když jí takto neustále dávám různé tioy, zda tím neruinuji její rozpočet pro vnoučata?

Byl jsem ujištěn, že nikoli, že si pečlivě vybírá – z čehož usuzuji, že mohu v tipech dále pokračovat.

Ovšem, znáte to. Jsem jako v té anekdotě:

Dřív jsem míval tisíc metod jak vychovávat děti a žádné dítě. Dnes mám jedno dítě a žádnou metodu!

Všechna foto: autor