Nastává doba „aromatická“

Ano, s postupně stále narůstajícími teplotami se při více či méně nechtěném kontaktu se spoluobčany dostáváme do jistého kosmického oblaku.

Přesnější označení by bylo spíše „doba smrádková“.

Inu ano, lidské tělo je stále spjato s přírodou prostřednictvím biologie těla. A je jen na nás, jak se s tím popasujeme.

Přiznejme si rovnou, že nejhorší jsou pachy od nemytých spoluobčanů. Podobní lidé dokáží spolehlivě vyklidit kolem sebe okolí na několik metrů. Jednoho takového jsem potkal nedávno i v metru. Ten to ještě ve spánku „vylepšil“ natolik, že distanc si od něj dali lidé až do půlky vagónu. Strojvedoucí na konečné z něj musel mít opravdu radost.

Ale víte, že existuje i opačný extrém?

A sice takový, kdy je přeparfémováno. Buď je to některý jedinec nebo se to prostě sejde.

Některé národy si prostě zakládají na tom, že pokud – ne nepodobny nemytým spoluobčanům – se nevine od nich oblak parfému, není to ono. V dobách minulých se takovýmto parfémům říkalo nekompromisně „duchi“. Dnes je doplňují i silné parfémované oleje, protože některé národy při parfemaci alkohol prostě nepřipouštějí.

Pro mne osobně je to někdy o to horší, navlékne-li na sebe hostitel/ka (ano, tady nejde o pohlaví) některé z vůní, na které mám alergii, prchám stejně, jako v prvním případě.

Ilustrační foto: autor

Existuje něco jako „přiměřeně“?

Jistěže existuje.

Stačí mít na paměti, že na příklad při cestě hromadnou dopravou všeho druhu se prostě mohou sejít různí nositelé parfemace. A podle toho „upravovat“ i sami sebe.

Smůlu pochopitelně máte, pokud natrefíte na partu dělníků vracejících se z nějaké šichty. Myjí se po celodenní práci až doma a je to čichově znát. Kde jsou ty doby, kdy „zaměstavatel“ poskytoval svým dělníkům i brigádníkům sprchy.

Asi se vyplatí, nanést si třeba na zápěstí něco voňavějšího, kdy to nezasahuje tolik okolí. Nebo si připravit nějaký aromatický kapesník apod. A v případě potřeby prostě přiložit k nosu...

Každopádně, někdy bývá utrpění tu hromadnou cestu přečkat. Jindy to jde pohodově.

Ale každopádně si pak po té aromatické smršti řeknete:

„Je dobře, že už jsem doma!“