Na skok v Alès, ve Francii - III.
Promiňte, že zcela vynechám soukromí jak své, tak mých zdejších známých. Jde mi spíše o to, trochu vám představit jak jsem v Alès trávil ostatní čas. Měl jsem jej docela dost, protože známí se vždy napůl dne rozprchli do zaměstnání. Ale s tím se počítalo a já se nikdy nenudím.
Přiznám se, že rád nakupuji.
Cožpak, vzhledem k slepému příteli tohoto úkonu neschopného, je to štěstí. Ale já beru nákupy jako spíše objevování nových „světů“. Take tomu z legrace říkám trochu jinak:
„Já nenakupuji, ale vytěžuji.“
Jedním z příjemných krámků kousek od bydlení byly klobouky. Ne, žádný jsem si nekoupil. Vzhledem k počasí jsem však pošilhával po jednom pěkném deštníku. Nekoupil jsem ale i tak.
Jsem milovník knih. A tak bylo pro mne potěšení, shlédnout aspoň výlohu knihkupectví. A co bylo zajímavé. Šel jsem několikrát kolem, každý den ta výloha byla úplně jiná.
Při minulém pobytu jsem navštívil tzv.ezoterický krámek. Naopak se vyhýbám obchůdkům s tzv. místními suvenýry. Krámů mám v tomto směru doma dost.
Čemu jsem tentokrát „neunikl“, byly čokoládové bonbóny (15€). Nechal jsem si jich nandat rovnou 160gr. – tzv. jsem jeden dostal na ochutnávku zdarma. Navíc jsem si koupil hrníček-bucláček (19€), s miničokoládami. Ale mně šlo hlavně o ten hrníček, který mi minulý měsíc rozbili.
Základem jsou pochopitelně supermarkety a hypermarkety. Supermarkety jsem měl ve svém okolí tři. Do hypermarketů jsem se nedobral, nebyl důvod – zas takový nákupní fanatik nejsem.
Tady máte jeden ze supermarketů. Ceny jsou ovšem odjinud.
V daném supermarketu ze mne „měli radost“. Tentokrát si mne užili víc než dost. V patře byly totiž potraviny, v přízemí textil a kosmetika. Tady vždycky kupuji nějaké „marseillské mýdlo“. To byla jedna návštěva. V textilu jsem si tentokrát postavil hlavu, že zkusím koupit nějaké tričko. Probral jsem jim to tam dokonale. A jedno jsem skutečně našel.
A mé úsloví zní: „Mně stačí JEDNO.“
Nezůstalo ovšem jen u této návštěvy. Objevil jsem totiž stylizované kořenky. Různobarevné. A blesklo mi hlavou, že by to byl docela dobrý dárek k narozeninám. Koření jako takové se vždycky hodí. To by bylo v pořádku, jenže jsem pro ty kořenky chodil postupně! – Napřed zelené a žluté. Pak jsem si řekl, že i ta červená by se hodila. Koupil jsem dvě. A nakonec při další návštěvě ještě černou a „zlatou“. – Ochranka musela mít ze mne radost, stejně jako pokladní z toho pseudofranštináře...
Při svých procházkách jsem občas narazil na jiné zajímavosti. Jako třeba na opraváře – instalatéry. Využil jsem toho, že nechali otevřené dveře do domu. Překvapilo mne, že uvnitř domu je to architektonicky zcela středověké – jako je u nás pražské Staré Město, pod Pražským hradem.
Následující dvě fotky spolu na první pohled nesouvisejí. Opak je pravdou.
Cožpak, onen supermarket známe, neb byl původně i u nás. Co už ale není známo tak rozšířeně, že zde nabízejí i hotová, teplá grilovaná kuřata.
Grilované kuře v mém životě – to by bylo na samostatný blog. Spokojím se nyní pouze s konstatováním, že nikdy neodolám.
Takže jsem si jako jeden sólo oběd zakoupil kuřátko i víno... Nu – nakonec jsem z toho měl jak oběd, tak večeři. A bylo mi patřičně těžko :) Abych zjistil, že ve francouzské lékárně pankretainy neprodávají, pouze přes internet. Takže už vím, co si pro jistotu vezmu z domova s sebou. – Nicméně, právě ona procházka do lékárny mi s trávením dobře pomohla.
Nejlepší byly samozřejmě obědy a jiná jídla v restauracích, či spíše kavárnách, jak samy sebe tyto podniky nazývaly.
Tady máte malou ukázku: já mám zapékaný camembert a můj spolustolovník „well done“ kachní prsa a paštiku.
Všechno má samozřejmě svůj čas. I ten můj v Alès. Tentokrát se o menší dobrodružství postarala letecká společnost tím, že let do Prahy naplánovala na 6 hodin ráno. Rovnou si řekneme, že to je pěkný nesmysl.
Na letišti je třeba být pochopitelně ve 4 ráno. Kdybych chtěl využít letištní dopravy, tak poslední autobus jede 22:30. Někde jsem vyčetl, že letiště je od půlnoci až do oněch 4 ráno zavřené. No, prostě paráda.
Takže mne známí odvezli na letiště sami – ano, tím autem, jehož kufrové dveře mne při příjezdu praštily.
Cesta to byla rovněž výživná. Vstávali jsme v 01 hod. ráno. V 01:30 ojdezd – na tom jsem trval, že chci mít půlhodiny rezervu a dobře jsem udělal. Zhruba v půli cesty jsme na dálnici potkali konvoj s nadměrným nákladem. Naštěstí to byla jen dvě auta plus doprovodná a asi po 10 minutách nás nechali projet. – Jen ve finále, dálnice k letišti byla uzavřená; značení nás nasměrovalo na staré lokální cesty.
Rozloučil jsem se se známými na letišti a nic neponechal náhodě. Okamžité odbavení bezpečnostní kontroly atd. A pak odděleně relax. S sebou jsem měl udělanou bagetu a když jsem se konečně domluvil s nápojovým automatem, měl jsem k tomu i nápoj. Tím jsem úspěšně strávil hodinu času v poklidu v prvním patře haly, zatímco dole se hromadily cestující třech letů, jdoucích těsně za sebou. Mraveniště.
A tak jsem to vše šťastně přečkal, stačil si pořídit závěrečnou letištní fotku během čekání na nástup...
... a jak se říká: všechno dobře dopadlo.
A budu doufat, že se mi do letošních cestovatelských plánů podaří vměstnat ještě jeden výlet do Alès a také do jeho okolí. Je tam co shlédnout.
Všechna foto: autor
Martin Faltýn
Čekáme už jen na mráz a sníh
Tahle „informace“ na mne vyskočila v dnešním přehledu webových kamer po České republice. A hned mi vyvolala řadu vzpomínek.
Martin Faltýn
Změnilo se něco stávkou ČT a ČRo?
Myslím, že toto je zásadní otázka, kterou bychom si měli klást. Ať už souhlasíme s důvody či nikoli. Co je tedy jinak?
Martin Faltýn
Děkuji České televizi
Ne, nechválím ji za dnešní stávku. A už vůbec jí nevěřím, že dělá všechno pro to, aby v budoucnu mohla poskytovat... blablabla.
Martin Faltýn
Vy jste zase přibral, pane doktore
Vyhrknul jsem bezděčně, když se po delší pauze objevil nejmenovaný moderátor na obrazovce České. Ne, že bych mu měl co vyčítat.
Martin Faltýn
Všem, kdo zítra slouží
Státní svátky jsou neméně vítány než víkendy. Většina občanů má totiž volno. A přesto existují profese, bez kterých by se svět o svátcích zastavil.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Zastupitelé Mikulova na Břeclavsku zvolili za starostu Vojtěcha Jedličku
Starostou Mikulova na Břeclavsku se dnes stal Vojtěch Jedlička (Pro Mikulov). Střídá Jitku...
Kraslice povede Jan Kuzebauch, město má dva neuvolněné místostarosty
Starostou Kraslic na Sokolovsku bude Jan Kuzebauch (Společně pro změnu). Rozhodli o tom dnes na...
Koaliční smlouva ve Zlíně je podepsaná. Kandidátem na primátora je Vančura
Koaliční smlouvu ve Zlíně dnes večer podepsali zástupci hnutí STAN, Zlín 21 a trojbloku, který...
Na D8 před Německem se srazil autobus se dvěma náklaďáky, šest zraněných
Na dálnici D8 se odpoledne před hranicí s Německem střetla v husté mlze dvě nákladní auta a patrový...

Co darovat lidem, kteří už všechno mají? Třeba více času na sebe
Ponožky, kosmetika nebo další hrnek do sbírky? Vánoční dárky nemusí být jen o věcech, které udělají radost na pár minut. Někdy je nejlepším dárkem...
- Počet článků 1445
- Celková karma 16,69
- Průměrná čtenost 1093x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek











































