Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
IT

Mahon Point

10. 9. 2012 12:49
Z prvorepublikovych filmu lze hodne poznat

o momentalnich pomerech ve spolecnosti. Ceskoslovensko melo za sebou pozemkovou a majetkovou reformu, ktera se pozdeji opakovala snad jen po listopadu 89 a zplodila  Bakaly, Kolacky, Kellnery a podobne. Kdo byli ti lide zijici na zameccich, tovarnickych vilach a pod.  Nejbeznejsi osloveni takovych, bylo - pane generalni. To vsechno byli dosazeni spravcove. Kde ale byli skutecni majitele ???  Z doby prvni republiky naprosto chybi filmy z selskeho prostredi. Sedlaci byli zniceni pozemkovou reformou - cti okradeni statem. Urednici Masarykovi vlady rozdelovali pozemky velkych sedlaku zcela svevolne za uzasne korupce.

Ma to vubec cenu o tom psat ? Zajima to pitome cechy ?

0 0
možnosti
MF

Martin Faltyn

11. 9. 2012 12:11
Re: Z prvorepublikovych filmu lze hodne poznat

Nesoudil bych zas až tak tvrdě.

Jednak si tak trochu pletete filmové podnikání s ideologicko-sociální propagandou, která programově "pěstovala" tématickou různorodost.

Jednak, neznáme celou kinematografii té doby. V podstatě jsou v dnešní distribuci (i na DVD) jen ty fimy, které socialističtí mocipáni uznali za hodné - neboť se veškeré filmy z první republiky natáčely na hořlavý film a teprve v 50. letech se začalo s výběrem filmů, které byly ideologicky uznány hodny za překopírování na bezpečný celuloid (proto také řada filmů má dodnes nové titulky z té doby apod. - nikoli ty prvorepublikové, nemluvě o distribučním monopolu ÚPF, který nahrazoval názvy filmových producentů svým "ÚPF uvádí").

A konečně: nehodlám dělat rešerši, ale z těch dostupných filmů Vámi pořadované téma zastupuje Muzikantská Liduška s Jiřinou Štěpničkovou... Víc titulů musíte hledat ve filmových databázích.

0 0
možnosti
  • Počet článků 1310
  • Celková karma 16,16
  • Průměrná čtenost 1154x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.