Je k úspěchu nutné vzdělání nebo vzdělávání se?

aneb co autor vám ve svém článku "Je Vzdělání Důležité k Úspěchu ?" bezostyšně zamlčel.

© MS Word Office Clipart

Ono se to dá opravdu lehce a jednoduše napsat:

Je Vzdělání Důležité k Úspěchu ?

asi tak, jak to napsal pan Jose Batistuta.

Jeho obdivu k "nevzdělaným," kteří dosáhli světových úspěchů, kariéry a bohatství, by se nedalo nic vytknout, kdyby to nebyla jen polopravda.

Ano, pokud chápeme "vzdělání" jako "papír" z nějaké univerzity - lze s panem Batistutou souhlasit. Vysokoškolské, ba dokonce ani středoškolské vzdělání není bezpodmínečnou podmínkou takového úspěchu.

Nikoli však pravidlem. Nikoli tezí, kterou lze proklamovat jako "Skutečně studujete to, co podpoří váš talent a nebo chodíte do školy jen proto, aby vaši rodiče vypadali lépe před sousedy ?", jak tento autor píše, a atakovat tím nezodpovědně budoucnost mladých lidí, kteří mnohdy ještě i na vysoké škole se těžko hledají sami sebe.

Obzvláště je Batistutovo tvrzení nebezpečné pro ty, kteří mají zrovna osobní problémy se studiem; často mladí lidé neumějí řešit problémy jinak než únikem, útěkem do lehčích životních situací - např. tedy opuštěním studia. Namísto toho, aby se s momentálním problémy prostě poprali, protože jedině překonáváním problémů a řešením těžkých úkolů člověk roste. Nikoli tím, že zanechá studia.

Ano, nikoli tím, že zanechá studia a ještě si pod dojmem názorů podobných Batistutově článku budou namlouvat, že právě oni jsou ti vyvolení Jobsové, Gatesové, Fordové, atd. jak se nás snaží přesvědčovat autor. Deziluze je asi nejmírnější slovo.

Lidé podobných zpackaných kariér a někdy i životů jsou totiž záložním zdrojem a "kádrovou rezervou" nejrůznějších montánžních průmyslových asijských továren (automobilových, elektrotechnických montoven), které zaplavily Českou republiku, aby si její vláda mohla namlouvat, jak se stará o zvýšení úrovně svého národa.

Je mi líto, ale je to tak.

Oni vyjmenovaní i nevyjmenovaní atd. jedinci, jsou totiž skutečně jen výjimkami, které tvoří pravidlo. Že je jich hodně? Inu ano, z 6 miliard lidí na této planetě to ale zas není tak mnoho, jakkoli právě tito jedinci třeba hýbou celou společností. Navíc, podobná tvrzení se týkají spíše byznysu než např. exaktních oborů jako fyzika, matematika, chemie, biologie a jejich nejrůznější meziobory. Jinak by to bylo jak u strýce Oty v Jirotkově Saturninovi. Ano, podobná "volná pole působnosti" jsou především v byznysu, technologických vizionářských invencích nebo managementu.

Paradoxně v tomto směru pan Batistuta zapomněl na nejzářnější český příklad "selfmademanů" jak se těmto géniům byznysu říká: a sice úspěšného podnikatele Tomio Okamuru. Právě jeho článek "Harvard všichni nepotřebujeme" je asi nejlepší odpovědí na autorova smělá tvrzení o zbytečnosti vzdělání.

Ano, pane Batistuto, Harvard, Cambridge či California State University opravdu všichni nepotřebujeme. A to pomíjím skutečnost, jak rozdílné jsou úrovně vzdělání na amerických univerzitách - kdy vzorem jsou opravdu jen ty špičkové. Do jakých propastných rozdílů se řítíme v tomto směru u nás podle amerického vzoru, dokázaly testy státních maturit, že?

Ano, ne každý musí mít diplom univerzitního vzdělání, pane Batistuto. Ale ona tzv. propagace ingorantství, o kterou se snažíte, dokonale zamlžuje a zamlčuje skutečnost, že kdokoli chce něčeho v životě dosáhnout, musí se kromě vysoké motivace, tvrdé a cílené práce, širokých kontaktů, atd. ... musí se sám vzdělávat celý život.

Bez toho by ničeho nedosáhli ani Beatles, ani Karel Got, o Rockefellerovi, Krocem a dalších nemluvě!

P.S.: Tento článek vznikl proto, že autor kontrovaného článku zakázal pod ním diskusi. To také o něčem hovoří.