Jak se potýkáte s novou technikou?

Každý máme na něco talent. Já nezazpívám, nezahraju, nenamaluju... Ale pokud se týká „elektro“ techniky - s větším či menším úsilím si poradím a nebo i pomohu jiným.

Někdo by to nazval, že jsem technický expert.

Pravda, v mém bývalém zaměstnání jsem skoro 6 let působil jako technický trenér. Měl jsem při odborných školeních na starosti zaměstnance firmy a pomáhal jim s ovládnutím pracovní techniky. Víc vám neprozradím; svým způsobem dle pracovní smlouvy ani nesmím.

Ale za oněch 6 let a později dalších 12 na jiné pozici ve firmě mi dalo dostatek sebedůvěry, že si dokážu poradit i s relativně neznámou technikou – protože jsem prostě hračička už od dětství.

Ne, nepostavím vám žádný RC ani jiný model. Jediný můj pokus slepit a ozdobit model letadla skončil naprostou katastrofou. I dnes, když cokoli musím slepit sám, je lepidla více na mně než na daném objektu. – Pájet také neumím.

Zkrátka, NEUMÍM POUŽÍVAT RUCE, ALE HLAVU.

A tak dělám v současné době veškeré rodině i známým technického poradce ohledně mobilů, tabletů, počítačů... Zvládl jsem i tzv. digitální domácnost. Od té doby světla u nás blikají na stisknutí tlačítka, úspěšně zhasínám a rozsvěcím stolní lampu aplikací v mobilu; stejně tak je dálkově ovládána čistička vzduchu. Poradím si i s naší „chytrou televizí“.

Fotografie z Malajsie, zobrazená prostřednictvím flash USB.

Život ale před nás stále staví i v tomto směru nové úkoly.

Před hezkou řádkou let jsem byl postaven před úkol čím pomoci poloslepému příteli nahradit starou Nokii s adaptovaným českým prográmkem na čtení displeje. Aktualizace tomu pochopitelně neprospěla.

A tak jsme hledali (byl by to delší příběh), až jsme „skončili“ u iPadu. Důvod? TEHDY jako jediný uměl přečíst text na své obrazovce mimo jiné i v češtině. Postupně jsme pak přešli i na iPhony a mne teď čeká další výzva: mini Mac.

A zase za to může „nedokonalost“ techniky.

Neboli nenažranost jistých firem, které vytvářejí stále novější operační software, ale zároveň vás nutí přejít na silnější počítač. Kola byznysu se zkrátka točí.

Jak k tomu u mne došlo?

Ve zkratce začnu koncem, a sice tím, že jsem v podstatě nedopatřením a neznalostí koupil techniku pro vytváření blogů. Chtěl jsem koupit nějaký kompaktnější fotoaparát a omylem jsem sáhl po vlogovacím fotoaparátu. A protože to byla už druhá výměna (první byl nevhodný kompakt „podmořský“), styděl jsem se žádat výměnu do třetice.

A tak mi zůstal drahý fotoaparát, s jednonásobným přiblížením a s vynikající světelností, právě pro ty videoblogy.

Co s tím?

Asi měsíc jsem váhal. Pak jsem se chytil zkušeností jednoho mladého vlogera (věk u mne nehraje nikdy zásadní roli), který v rámci instrukcí jak se pustit do vlogování, stanovil pravidlo č. 1 "Začněte ihned!“

Neboli, neodkládejte, nerozmýšlejte, že později se do toho dáte. Ne! Sedněte, nahrajte a sestřihejte svůj první vlog HNED.

A tak jsem se do toho pustil. (Upozorňuji, že jde o soukromý vlog, není monetizován. A co se dozvíte a odnesete si z toho, je vše pouze na vaše riziko.)

A opět, bylo by to na jiné vyprávění – jaký chci dělat obsah a proč. Chci se s vámi ale podělit trochu o tu technickou část, kdy se člověk neustále učí novým věcem, i když mu je notně let.

Ne, nebudu vás nudit natáčením, natáčením... (to byste nevěřili, jak člověk dokáže být někdy najednou aspoň trochu ješitný, když za sebe vleze před kameru na veřejnost).

Podstatné je to, že to co si namluvíte – tedy v mém případě spíše našumlujete a nakoktáte a napřeřekujete si – že to vše musíte potom sestřihat do nějaké přijatelné podoby.

A tady nastal kámen úrazu.

Mnou oblíbený původní software to dotáhl od pohodového programu v téměř nepoužitelného mastodonta, se spoustou minimalistických ikon. A díky „chytráckým“ programátorům intuita ovládání vzala dávno za své.

Našel jsem si tedy něco jednoduššího a výsledky můžete vidět na vlozích.

Jenže, i přes veškerou jednoduchost, mému postaršímu PC se to přestalo líbit. Intel(R) Core(TM) i5-2300 CPU @ 2.80GHz 3.10 GHz a 8,00 GB RAM, Win 10/64 je najednou málo. Tedy, upřímně, na hranici použitelnosti.

Příspěvky dělám v průměru mezi 5-7 minutami (pokud nejde o soukromé čtení povídky, kde je to dáno autorem). Tedy, mám na mysli mé autorské příspěvky na různá témata.

Střihový program, opravdu relativně jednoduše ovladatelný, se prostě při střihu začíná kousat. Jakmile rozstřihnu video, abych třeba vyhodil přeřeknutí nebo vložil jednoduchý obrazový přechod – při kontrole se video po chvilce rozjede a pak nastane:

• zvuk se přehraje jen v první části a v druhé je ticho
• v druhé části zvuk začne až po chvilce a nesynchronzovaně
• na konci první části se ozve hlasové lupnutí, o kterém 100% víte, že jste je tam nenechali (tady jsem si velmi rychle vyvinul kontrolní metodu)
• trik-přechod mezi dvěma částmi se provede o kousek později než je stanoveno

a tak bych mohl drobnými záludnostmi pokračovat.

Starého psa novým kouskům nenaučíš, staré PC zrovna tak.

A tak jsem začal zvažovat, jak toto řešit hardwarově. Repasovat stávající počítač? Koupit nové PC? Přejít úplně třeba na Apple?

Nakonec jsem to vyřešil jistým kompromisem.

Staré PC si ponechám tak jak je. Ostatně, kromě editace videa funguje stále spolehlivě a jistě jej „osvěží“ i reinstalace software. A čistě na video jsem se postavil před novou výzvu – obohatím techniku o mini Mac, který by měl vyhovovat. – Nemusíte mi v diskusi vypočítavat všechna pro a proti; jako že paměť už nelze upgradovat atd. Nehodlám ani vyhazovat peníze za nejsilnější Mac určený speciálně na profi video - tuto kapitolu jsem ve svém životě definitivně uzavřel. – Vše ostatní, zda PC a nebo jaký Apple (mini, Air atd.) jsem konzultoval s důvěryhodným známým v oboru přímo ze Singapuru, což je počítačová velmoc.

Takže jsem se rozhodl po velmi zralém uvážení.

A nyní tedy čekám, s čím přijde tým z Cupertinu a co to udělá s cenami techniky a doufám, že to bude jen v můj prospěch.

A ti, kteři zavítají na moje vlogy a zalíbí se jim, se budou snad moci těšit na další příspěvky, které se mi budou dělat mnohem pohodlněji.