Zasmála jsem se i dneska, zvlášť kdy jsem si Vás představila, jak stojíte s rukama nahoře a nic... Opravdu jste nedostal k Soše blíž? Nešlo to, nešlo to prostě, dal jsem do toho všechno.

Děkuji, tak to jsem rád - měl jsem obavy, že to moc zábavně podané nebude.

Ohledně sochy: bohužel jsem nebyl ten, kdo určoval můj osud v USA a kdybych se pustil do naprosto otevřených vzpomínek, tak by to možná mohlo skončit velmi nepříjemně... a já jsem, aspoň v některých věcech, gentleman. Jakkoli je známo, že růže mají trny.

Ale my nesmíme ani naznačovat.

Však se jednou o tobě Woody dozví a sám si tě vyhledá, to ti přeji

Už by měl... A nebo mi nabídnut aspoň nějakou roli. Třeba i štěk.

Např. hrdin(ka) jde po ulici, míjí chlapíka, to jsem já, a udělám na ni: "Haf!"

A co dál? Copak já vím? Já jsem snad scénárista?

Zajímavé vzpomínky na "nesetkání" se slavným Woody Allenem... Na ty drbné i velké průšvihy se nezapomíná... A pěkné fotky z Ňůjorku . i z vystoupení. Díky za ně. Pěkný víkend přeji, pane Faltýne.

Děkuji paní Pantlíková, i Vám hezký víkend...

V Ňú Jorku jsem se snažil já (kdyby všichni věděli, čím jsem to fotil, tak omdlí) a divadelní fotky jsou zkrátka "archiv".