Já se dnes odpoledne žením!

Tenhle hit 60.let v podání Milana Chladila, z muzikálu My Fair Lady, se mi rozezní vždycky v hlavě, když se dozvím, že se někdo z mých známých bere. A rázem mne přenese i do vzpomínek na všechny ty svatby, které jsem tak či onak zažil.

http://www.markmallett.com - http://www.bridalwave.tv/

Pochopitelně bych měl začít svatbou svých rodičů. Tu jsem pochopitelně nezažil. Představují ji pro mne pouze dvě fotografie – z toho jedna v rodinném albu, kdy maminka stojí u jakéhosi sloupku, v ruce pochopitelně květiny, v dlouhé bílé róbě, s jemným závojem – vše sladěno a sjednoceno jakýmsi podivným perličkováním, které jako by odněkud s nebes skropilo moji budoucí maminku. Druhá fotografie je pak barevně ručně kolorovaná černobílá fotografie v rámečku – inu psala se 30. léta. Je však mnohem krásnější než všechna ta pozdější oficiální barevná foto, která se produkovala... 

V rodinném albu na mne pak shlíží celá série svatebních fotografií bratranců a sestřenic, jakož i jiných příbuzných. Včetně tradiční svatby ve vojenské uniformě, stvrzující v 60. letech i česko-slovenské vztahy. To snad tenkrát nechybělo v každé „rodině“. Vrcholem je pak svatba mého vlastního bratra – vzhledem k tomu, že se ale bratr po řadě let rozvedl, zachovaly se pouze dvě tři černobílé fotografie. Jeho následující manželka totiž veškeré fotografie s předchůdkyní roztrhala.  

Zajímavé je, že tady rodinné album končí a fotografie nové švagrové neobsahuje. Stejně tak obsahuje z rodinných análů pak už jen fotografii syna mé přítelkyně Kateřiny – jak jej učím v jeho ranném věku fotografovat. A asi bych tam měl dodat posléze i jeho svatební fotografii. Přišla nedávno poštou a svatební fotografie je to velmi originální, stejně jako text který ji doprovází. 

„Ahoj... rádi bychom vám oznámili, že jsme se s Christine ...2008 vzali. Svatba byla ve velmi skromném provedení ve Stromovce.“ 

Na fotografii pak v zahradní restauraci stojí dvojice s půllitry piva v ruce... Inu, to je ta dnešní mládež, řekne si člověk. 

I tak mi při pohledu na tu fotografii zní „Já se dnes odpoledne žením, ať zvony vyzvání bim bam... jen ať tu svatbu sám, jen ať tu svatbu nezmeškám.“ Před očima mám přitom i stejnojmenný videoklip kdysi natočený televizí. Dlouze herecky obehrávaný Chladilův zpěv, aby mohl zazpívat celý hit, řečeno tehdejším slovníkem, šlágr. A hlavně, při tom posledním verši a doznívající hudební frázi orchestru Karla Vlacha, si dodnes představuji to, co jsem si představoval už jako malý rošťák -  jak se vzápětí otevírají dveře a kdosi překvapenému Milanu Chladilovi oznamuje: 

„A máte po svatbě!“  

Život je ale i tak plný překvapení. I se svatebními zvony. 

Například? 

Například, oznámí-li vám neočekávaně kamarád Láďa, že ve středu 17. září 2008 v 9,30 uzavírá partnerský svazek se svým dlouholetým přítelem Pavlem.