I Dream the Dreams

Sním své sny. Asi tak bych mohl parafrázovat název jednoho alba, které trhá předvánoční britské hirparády. A jeden ranní pohled v metru mi přinesl myšlenku: my všichni sníme své sny. O čem?

Myslím, že to o čem sníme - tedy, aby bylo jasno - to po čem TOUŽÍME, to je většinou naším nejskrytějším tajemstvím. Jen někdy je dáváme najevo. A jen někdy najdeme odvahu je uskutečnit.

Typickým tvorem jsou v tomto směru ženy. Ne, prosím, aby feministky, příslušnice genderového hnutí i místní reprezentantky "lepší společnosti" ještě chvíli poshověly svým vášním.

Je-li někdo opravdu zahalen opravdu tajemstvím, je to ŽENA.

Ovšemže muži rovněž "mají své dny". Například Karel Gott spolu s Bingem Crosby "sní o vánocích bílých". To je písnička vhodná zejména k tomuto ročnímu období. Protože v tomto období sníme o splnění svých přání, zejména dětských, nejvíce, jak přebásnil tento text pro Karla Gotta Jaroslav Moravec. 

Já sním o vánocích bílých,
vánocích jaké z dětství znám,
zněly zvonky saní a každé přání
v ten den splnilo se nám.

Nebo Michael Kocáb momentálně sní svůj sen o tříleté intergaci Romů.

Uskutečněným mužským snem je mladý Japonec, o kterém referují dnes jedny zdarmanoviny. Oženil se s postavičkou z manga počítačové hry. Asi to byla v jeho životě ideální žena. A nebo jediná možná. Jak znám poněkud stresující japonský život, seznámit se s reálnou ženou je zde pro mnohé muže jen sen; zprostředkované sňatky jsou zde stále nemyslitelnější, na druhou stranu zdejší životní tempo nedává příliš šance na jiná seznámení.

Muži se zasní alespoň občas. Jejich doménou je jiná oblast. Nikdy v podstatě "nevyrostou" a jsou neustále malými kluky, kteří si pořád hrají. "Puerí sunt puerí", říkávali staří latiníci: "Kluci jsou kluci."

Ale ženy? Někdy má člověk pocit, že sní téměř neustále. Ovšem umějí to nádherně nedávat najevo.

Moje maminka nejčastěji snila při knížnách tzv. červené knihovny. Měli jsme jich doma plný rozkládací gauč. V té době jsem já osobně spíš četl knížky jako "Jak Sluníčko vrátilo štěnátku vodu," "O mašinkách" a jiné dětské bestsellery. Ani v dospělém věku jsem nemohl snivou hodnotu červené knihovny posoudit, neb nám tyto knihy vybrabčila sousedka, které naši svěřili klíče, aby na byt dozírala, zatímco my jsme bydleli v rekreačním středisku v Krušných horách, ovšem bez nároku na byt po skončení pracovního poměru. Asi sousedka taky ráda nadměrně snila.

Dnešní ženy? Vedle brožovaných "paperbackových" nástupkyň červené knihovny mají ke snění nepřebernou přehršli ženských časopisů. Všimněte si. Kolik časopisů pro dívky a ženy existuje nebo má pro ně alespoň dominující přílohu? A kolik lifestylových časopisů je pro muže? Dost nepoměr, že? A to si ještě feministky stěžují, že jsou utiskovány.

Zatímco muži stačí nějaký ten automobil, fotoaparát, mobil či jiná technika.  V lepším VIP muže stačí zaopatřit páry nóbl košil, obleků, značkovými hodinkami, nu ano prsten či dnes piercing, stylový účes - metrosexuálové jsou v tomto směru mondénní výjimkou. Ale běžný chlap takové atributy příliš nevyhledává - tomu stačí nějaké to hračičkářské kutilství, sběratelství, v lepším případě se uchýlí k nějakému tomu erotickému časopisu, ale ten si zrovna v metru číst nebude.

Žena? Stohy časopisů, o módě, doplňcích, o kosmetice, o bydlení, o zdravé výživě, o dětech... a koneckonců i o mužích. A narazíte na ně všude. Všude, kde lze otevřít časopis a snít na téma "být jako ta v časopise". To vše je prodej snů...

Asi momentálně nejkrásněji uskutečný sen sní Susan Boyle. Ona sama hovoří o pohádce o Popelce, ale je v tom i kus pohádky o ošklivém káčátku. A jsem si jist, že mi dáte za pravdu i podle následujícího srovnání.

A když dovolíte, odvážil bych se ženské sny tohoto typu nazvat počeštěně "sen Susan Boyleové". Jsem si jist, že takovýto sen snila i ta mladá dáma dnes ráno v tramvaji, když listovala ženským zkrášlovacím časopisem. A ona sama byla také živoucím příkladem toho, jak se snaží dosáhnout svého snu. Účesem. Prsteny. Jen zatím nemá svého stylistu, aby jí poradil, že otrhané džíny ani XXL postavu lifestylové dámy nenosí.

Ale to nevadí. Zatím si sní své sny. A třeba se i jí jednoho dne vyplní.

Použitá FOTO:
http://english.dbw.cn/system/2009/09/08/000159838.shtmlhttp://images.dailyradar.com/media/uploads/showhype/story_large/2009/04/16/susan_boyle.jpg