Na dovolenou jsme jezdili často, nejdřív s dětmi, pak sami. Za "socialismu" většinou po Česku, odborářské rekreace byly levné - Krkonoše, Šumava, Jizerské hory, Vysočina, Valašsko, Vysoké Tatry), a když se hranice konečně otevřely, i jinam... Byla jsem u moře Zuiderského v NL, u Středozemního v Itálii, v Chorvatsku i na skok na Azurovém pobřeží ve Francii.

A u vody? V tom socialismu dvakrát u maďarského Balatonu, na slovenské Šíravě - a pak u Černého moře v Adžarii. Ráda na to vzpomínám, i když byly některé s problémy, ale to už k tomu patří. Například tehdy na Šíravě a u Balatonu bouřka s vyplavením stan, u Černého moře velká bouře s větrnou smrští.

Jo, teď už spíš doma, nebo po ČR. Dnes odpoledne například nahoře na chatě s vnukem a jeho rodinkou opékání vuřt a koupáni b v bazénku. I je tam krásně. chata je na kopci mez stromy s výhledem na město lín a jeho pěkné okolí.

Díky, pane Martine, za pěkný článek s fotografiemi. Také Vám přeji pěkné lení dny strávené v přírodě. Karma.

Martine, celý blog je moc pěkný, ale nejsympatičtější je poslední odstavec!!!