Díky, dýchnul na mne takový normální život

Po všech novinových titulcích co vám zvednou leda tak hladinu všeho škodlivého a nebezpečného v těle, si člověk uvědomí, že zapomíná žít ten svůj život a zatěžuje (či spíše přetěžuje) se starostmi kdekoho a opomíjí ten svůj, vlastní život. Všude máme média co nám řeknou co si o čem myslet, reklamy co nám řeknou co milujeme a bez čeho se neobejdeme a nějak zapomeneme ráno vyjít na terasu svého života, sednout si na lavičku, labužnicky zapálit cigaretku a podívat se do své zahrady kde zrovna tiše přichází smrt a stíná stromům listí, které tiše padá k zemi a zahaluje ji svým šustivým příkrovem. Raní mlha ohmatává ty zlaté mrtvolky listí pokryté rubášem jinovatky a šeptá, že po zimě přijde jaro.

No to su celej já, přijde podzim a na mne to sedne

Díky, pěkný článek co potěší a vrátí do života.

Re: Díky, dýchnul na mne takový normální život

Děkuji, vystihl jste hezkými slovy to, oč jsem se snažil.