Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

HM

To mi připomíná vojnu v Boru u Tachova 1958 až 60. Vždy v sobotu věčer přišla služba s celtou, kde byla t. zv. studená večeře pro celou děl. baterii. Ta služba to vždy vysypala na stůl v klubovně, makové koláče bez máku, mák bez koláčů vedle toho zcvrklá jablka a rozpatlaný tavený sejra Lišák. Vždy, když jsme se služby ptali, co bude k večeři za blaf...odpověděl...'jako vždy...ryby s japkama, sejra s cukrovím...'

0 0
možnosti
RK

Pořád je to ta lepší varianta. Živě si vybavuji scénu z jiného úspěšného českého filmu S tebou mě baví svět, kdy Albert Horák dorazí domů a dcera mu sdělí: „Večeři máš v kuchařce na straně 34.“

1 0
možnosti

Do výtahu bych v době výpadků elektřiny radši nelezl.

1 0
možnosti
Foto

Civilizační ticho... To je bezva pojem Martine. Dobrou chuť...

1 0
možnosti
Foto

Výpadek elektrického proudu, nebo plynu, je nepříjemný, ale studená večeře je docela příjemné zpestření pro kuchařku i pro konzumenty.

To vaření teplé večeře je zvyk, který se nemusí vždy dodržovat. Od mojí známé jsem přijala oblíbené rčení. "Vážení, dnes večer je samoobsluha". (Samozřejmě co se týká večeře). Je to dobrý zvyk, který chrání stereotypu. Jo, milý Martine, nesahejte mi na tlačenku, nedám na ni dopustit. Hlavně na tu, co kupuji v blízkém řeznictví U Sing.ů. Je výborná, vždycky čerstvá, jako domácí. Taková, jakou kdysi dělával l náš násedlovický řezník pan Třeštík. Rozhodně bych ji nevyměnila za žádný salám, dušenou šunku, nebo něco podobného. ..Tu tlačenku pokrájím na čverečky, posypu ji na drobno nakrájenou cibulí, zaleju vodu s octem a trošku popepřím. K tomu krajíc čerstvě upečeného podmáslového chleba z pekárny ve Střelné, a k tomu pohári piva, to nemá chybu. V Na takovou studenou kuchyni, Martine, nedám opravdu dopustit. Nam, ňam...

0 0
možnosti
  • Počet článků 1398
  • Celková karma 12,54
  • Průměrná čtenost 1113x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.