Komunistický režim si dal záležet na tom, aby všem bylo jasné, že je krutý a krvavý a bizardně tak od nich vyznívalo hlásání lásky a míru. To způsobovalo silnou autocensuru a často popírání logiky. Dnes jsou některé scénky dost úsměvné, až srandovní, ale tenkrát by se v nás krve nedořezal.

Soudruzi zaeaní.

Metody cukru a biče, kombinované s chlebem a hrami. Nic nového. Dnes ,,vylepšené" potopou informační

Hoj a hoj, v politice máme zastání, když ona sebe samu ochrání. Ta není žádná kleč. Je to jasná znaková řeč

Zdaleka ne všechno se mi dnes líbí.

Ale můžete li psát o zákazech a cenzuře, tak jsme na tom furt dobře.

O co se bojíš, proboha? Sleduju, jak píšeš o cestování. Vidím jak jíš a piješ a máš vlastně fajnovej důchod. Co by ti ho asi tak mohlo pokazit - kromě doporučení lékařů?

Mně ale Marku taky vadí plíživé regulace a omezování svobody slova, i když zatím mírné.

Ty dnešní zákazy a manipulace mi přijdou mnohem zákeřnější, podlejší, nežli ty komunistické...Stačí jen sledovat veřejnoprávní média

Chceš-li, důvěřuj. Jen radši moc neprověřuj