Blíží se nová, nezávislá média?

Vývoj několika málo povolebních dní již, podle mne, dostatečně ukázal jak je to s veřejnoprávností České televize. Žádná není. A proto si někteří řekli, že už je toho dost.

Názorové rozdělení společnosti pokračuje. A věřte mi (natolik znalosti a vědomosti mám), že začíná rozdělení společnosti sociální a ekonomické.

Nicméně, komu fandí veřejnoprávní, nestranná a nezávislá Česká televize, jste snad už zjistili dostatečně za ten týden po volbách.

Nezaujímám k tomu žádný postoj. Ideologie a politiky jsem si za celý svůj život užil až až a mám jí plné zuby. Zato mne neustále zajímá mediální svět - respektive jeho vlny a proudy v něm. Prošel jsem poměrně rozsáhlým a obsáhlým tréninkem i jako "student" i jako "trenér", abych mohl mít na tyto věci odborný názor. Ať si o tom v diskusích tvrdí kdo chce co chce. Dokonce jsem tři roky přednášel média na soukromé univerzitě jako lektor. A věřte mi, že i jako lektor jsem čerpal pro své přednášky z materiálů od těch nejlepších mediálních odborníků. Dál o tom nemusím diskutovat.

V dnešní době dochází zákonitě k tomu, co se odehrálo již v historii.

Tehdy se to týkalo bulváru, tištěného. Spouštěcím faktorem byl souboj dvou bulvárních komiksů - což vešlo do historie jako označení "žlutá žurnalistika". Podstatné je, že díky soupeření dvou deníků začala ustupovat seriozní novinařina a na první místo se dostal hon za senzacemi.

Ve finále to došlo to tak daleko, že se čtenáři začali bouřit a noviny musely "ustoupit" a vrátit se alespoň z části k serioznější informativní stránce obsahu.

Postupně to vedlo ke vzniku různých novinářských kodexů, pracovních i etických... a nakonec k hledání cest, jak média vymanit z vlivu majitelů (a připomeňme si i to, co u nás prakticky v současné době až na výjimky neznáme - a to stranický tisk). A jak tedy nejen z bulvarizující honby za ziskem vymanit deníky, časopisy a posléze i média typu rozhlas a televize.

Ironicky dodám, že u nejnovějšího nezávislého média - internetu - sledujeme pravý opak. A jistě nemusím vyjmenovávat na toto téma všechna ta omezení, "pravidla serverů", jak na západě, tak na východě, o ovlivňujících aktivistických organizacích nemluvě.

Nicméně, jako "boj" proti bulváru a vlivu soukromých mediálních majitelů, vzniklo několik projektů podporujících nezávislost médií.

Ano, v prvé řadě to, co se nazývá veřejnoprávní médium.

Jedním z jeho základních atributů je, že vysílání informací a zpráv

• nemá podléhat vlivu vlád, politiků, aktivistů apod.
• nemá podléhat ani tlaku ekonomických a jiných soukromých zájmů...
• cílem je vyváženost
• nestrannost 
• objektivita
• důvěryhodné zdroje

Z tohoto důvodu se hledají především nezávislé zdroje financování takového média. Ať už formou poplatků, jako je tomu u nás, nebo formou peněz z vládního rozpočtu.

Běda, třikrát běda, když se tato pravidla nějak naruší.

Je mi líto, ale Česká televize je v současné typickým příkladem, jak politické vlivy prorostly do jejího zpravodajského obsahu.

A tak následují reakce jako výsledek nespokojenosti nejen s obsahem, ale i novinářskými standardy či spíše pravidly, která jednotliví redaktoři ČT24 pod pláštíkem veřejnoprávnosti páchají. Zmiňoval jsem je již několikrát jinde, ale pro přehlednost:

• kladení návodných otázek - kdy vám redaktor rovnou podsouvá názor (a to často stylem, že tou návodnou otázkou stejně "přebije" vaši odpověď)
• skákání do řeči - nenechat dokončit větu a myšlenku
• omezování prostoru "nepohodlných" diskutujících
• vylučování názorově "nevhodných" hostů z vysílání - stačí je nepozvat
• výběr názorově vhodných hostů pro diskuse a otázky
• výběr vhodných a vyčlenění nevhodných, nežádoucích otázek směrem k dotazovanému, a nebo naopak - pokud chceme někoho "potopit"
• prezentace vlastních názorů v duchu žádoucích politických směrů
• potlačování plurality názorů

A tak bych mohl pokračovat, o filtrování zveřejňovaných informací a zpráv nemluvě.

Není divu, že toho řada lidí má dost!

Díky internetovým platformám vznikají YouTube či Vimeo aj. kanály (sem ale patří i sociální sítě jako Facebook., Twitter, Instagram), kde se lidi snaží vyjádřit jiný názor než ten, který vidíme a slyšíme např. v ČT24, v Českém rozhlase apod. A to někdy i za cenu manipulativního rušení jejich kanálů, blokace - protože na YouTube pronikly i skupiny řízené zájmovými skupinami, jejich úkolem je nahlašovat "nevhodné příspěvky", propašovávat nevhodné názory apod.

Stačí, aby to či ono sociální médium ovládala jedna zájmová skupina a pod hlavičkou "majetkoprávního soukromého vlastnictví" eliminovala "nežádoucí elementy" - americký prezident Donald Trump versus Twitter, vám jistě jako exemplární příklad postačí.

Mezi ty co se snaží o "aktivní nezávislou žurnalistiku" patří v prvé řadě laická veřejnost. To jsou jednotlivci, kteří se i přes všechny represe nehodlají smířit s jednostrannými, zájmovými názorovými vlivy ve veřejnoprávních médiích, a provozují kanály svoje. Jistě, extrémní názorové proudy najdete všude... ale spíše jde o ty názory, které se snaží hledat jiné informace a ne projevovat nějaký extremismus. Hledají jiné informace a názory, než ty, co pro vás "odsejí" oficiální média. Kubásek, Vávra, Dzuris... Jistě najdete sami dostatek takových nezávislých ...no vlastně skoro novinářů, publicistů... lidí, kteří - byť stále více nuceně opatrně - prezentují názory a přinášejí nezávislé informace. A zpravidla dokonce za vlastní peníze nebo stylem darů od odběratelů jejich kanálů (nepleťte si to se sponzorskými trendy Youtubery, influencery propagujícími výrobky aj.). Nakolik jsou to vždy informace seriozní, verifikované-ozdrojované, musíte posoudit sami vlastními cestami, pokud se chcete médiím věnovat. A já například nehodlám zpochybnit věrohodnost jmenovaných, právě naopak.

V poslední době se ovšem také bouří profesionálové. Veselovský, Drtinová, Písařovicová coby DVTV, dále Jana Bobošíková a její tv kanál; Televize Seznam rovněž obsáhla do svých řad profesionály, stejně jako třeba XTV a nový Xaverjede. I ony jsou pochopitelně závislé na financích. Ať už mají majitele, sponzory nebo jsou přispěvateli samotní diváci jako donaty na vysílání nebo dokonce startupy. Někdy jsou ti majitelé znát, jindy jsou skrytí a drží se zpět. Pokud vás to zajímá, stačí googlovat nebo hledat na YouTube.

Jedno je však jisté.

Je to vždy snaha vymanit se z názorové neveřejnoprávní jednostranné informovanosti České televize a jejího kanálu ČT24.

Bude to možná boj s větrnými mlýny, ale události posledních pár let spíše naznačují, že vliv veřejnoprávních médií se snižuje nejen díky komerčním stanicím, ale také novým trendům soukromých vysilatelů informací a názorů na poněkud více nezávislých platformách.