Pane Faltýne, díky za opravdu zajímavé povídání o Vaší práci (činnosti) v rozhlase. Každá práce i pracoviště, na kterém člověk působí, má svá specifika, která musí zaměstnanec respektovat. Nejdůležitější je však to, že povolání, které si kdysi vybral, ho těší, baví a naplňuje. Pak může být ve svém produktivním životě šťastný. A pokud se k tomu přidá i pohoda v životě osobním, pak dvojnásobně. To se povedlo i mně, po celý život mě moje práce výtvarnice bavila, zůstala jsem jí věrná i po d odchodu do důchodu. A myslím, že tak je tomu i s Vámi. Přeji Vám proto hodně štěstí, abyste si toho již i po roce odchodu do zaslouženého odpočinku dlouho spokojeně užíval.

Opět skvělý čtenářský zážitek, Martine. Máte můj obdiv, RFE/RL toť ikona, v níž působit byl ideál. Vám se to podařilo, blahopřeji! --- neuvěřitelně to letí, já jsem vstoupil do éry života, kdy se člověk stane státním rentiérem na Štědrý den 2019 úderem 18. hodiny a letos si připomeneme, že už to budou tři roky. Žena mě přivítala doma šampaňským, plánovali jsme si nejbližší budoucnost pošetile v příliš růžových barvách, realita byla v mnoha ohledech trochu jiná, ale není důvod ke steskům. Jsem v privátním životě jako senior natolik aktivní, že mi ani ten Němec, jak že se vlastně jmenuje?, snad ani nehrozí. --- Přeji vše dobré do dalších let.

Děkuji Vím, Lubomíre, moc za krásné přání a jen a jen nápodobně.