Martine, jako ta soboto je u nás podobná, tedy až na maličkou odchylku- tedy v tom, že já jsem pejskař, takže na chystání sobotní snídaně, ale vlastně jakéhokoliv žvance přihlíží naše fenečka. Ale ono je to jedno, protože naši domácí miláčkové ( s oblibou a čím dál častěji tvrdím, že zvířátka jsou lepší jak lidi) nás doprovází všude. A tak musí být také obslouženi jako první.

Pavle, je to přesně tak jak říkáte. Sotva vystrčím palec "z pod peřiny" tak první kam směřují mé kroky, po nezbytné hygienické vsuvce, je k miskám, kde za malý okamžik spočine něco dobrého na zub pro čtyřnohé.

Teprve pak přemýšlím, čim nakrmit, pardon, nasytit ty dvounožce.

Skvělé snídaně, já mám léta letouci snídaně stejné.

Ještě jsem tam, milá Naďo, zapomněl na misky s ovesnými vločkami - často i vlastní směsi.

Ale, jako vždy, když člověk něco hledá ve změti fotek, tak to nejdůležitější nenajde. A to v tom mám relativné pořádek ve formě měsíčních podsložek...

. Jo, a i Frantovo ,,dobré a ještě lepší ráno" mělo a stále má i ,,něco do sebe"