Zázraky se dějí, věřte nebo ne.

Pan Moravec mě fakt dostal. Druhá debata prezidentských kandidátů - Miloše Zemana, Táni Fišerové a Přemysla Sobotky, se mu nečekaně vydařila. Tolik prostoru dopřál jiným a sám ustoupil, tomu říkám přistát. Tak zbývá jen litovat, že tu první tak zpackal.

Velmi mě překvapila Táňa Fišerová, musím říct. Její vyjádření byla vesměs opravdu věcná v tom, co se týkalo situace u nás. Když zavrhla druhý důchodový pilíř s argumentem, že se dá stěží odhadnout, co bude a doložila svá slova tím, co skutečně a konkrétně dopadlo jinak, navzdory propočtům odborníků, musela jsem jí dát plně zapravdu. A to mateřské školky. Zrušilo se jich opravdu hodně, jen v našem sídlišti dvě, ovšem to byly školky velké, jedna měla šest dvoupatrových pavilonů. Dnes je tam veřejná knihovna, charitativní Domino, v té druhé snad něco pro důchodce...A ŠKOLKY CHYBÍ!!Předpokládalo se, že budou stačit ty zredukované a ejhle. Paní Fišerová uhodila hřebík na hlavičku. Myslím, že je škoda, že už není poslankyní nebo alespoň senátorkou. Musím se přiznat, že jsem jí hrubě podcenila. Některá její vystoupení opravdu působila poněkud mimoňsky, ale fakt je, že jsem viděla jen jakési výseky a tak ten dojem nebyl ucelený. Je vidět, že paní Fišerová přemýšlí a to je dnes vzácnost a také není odtržená od reality. Také její polemika na téma jablek a jabloní, kterou si dovolila, byla skutečně z dneška. Osobně jsem slyšela spoustu lidí vážně tvrdit, že se jim nevyplatí pěstovat ovoce ani pro svou potřebu, že je to pracné a supermarketu je to levnější. Inu všudypřítomná lenost a pohodlí většiny. Dnes jsem zaslechla letmo slova písničky bratří Nedvědů ...nevědomost blaženě spí...oni jsou opravdu bardi. Rovněž mě velmi zaujal blog pana Jiřího Černáka. Hodnocení presidentských kandidátů opravdu na mě působilo velmi objektivně. Nikoho nedoporučoval, jen jaksi popsal směr, kterým ten který kandidát svou zem povede, v jakém duchu bude jeho směrování a samozřejmě charakteristika kandidáta. Blog se mi líbil, protože jsem se s ním ztotožnila. Dovolím si citovat:

Táňa Fischerová

Táňa Fischerová se bude také velmi silně řídit emocemi. Bude u ní často rozhodovat „selský“ rozum. Může u ní docházet ke konfliktům mezi nadšením a strachem z toho, jak to pak dopadne. To může ústit v jistou nerozhodnost při řešení důležitých otázek a v jejich prosazování. Bude velmi sympatická lidem, bude vycházet z lidu, ale nemusí mít tak pevnou ruku ve vedení státu. Problém u ní může být, že ji „političtí žraloci sežerou“ za živa. Intelektuální rovina bude její slabostí, protože její síla je právě v selském rozumu. Podobně jako pan Franz i ona bude vystupovat z pozice, že se snaží pomoct.

http://cernak.blog.idnes.cz/c/314743/Jakeho-prezidenta-chcete-A-jakeho-potrebujeme.html#t2

Popravdě se mi nechce pitvat vystoupení každého kandidáta zvlášť. Druhá debata byla více  vyrovnaná co do názorů a teď záleží na tom, co si myslíme, že naše malá zemička nejvíc potřebuje. Miloš Zeman prý pomůže ke stabilitě. Je to člověk, který toto řemeslo, jak říká politice, má zvládnuté hodně prakticky. Se sestrou jsme se shodli, že jakoby dozrál. Možná ty stromy mu dodaly tu moudrost a klid a ten odpočinek mu prospěl. Musím říct, že mě přesvědčil. Přemysl Sobotka mi přišel nejvíce bezbarvý. Je fakt, že dosavadní fungování prazidenta by bylo v souladu s jeho koncepcí a oba další kandidáti by měli působit více v "terénu", protože jejich vize jsou více v souladu s realitou. S Milošem Zemanem si říkám, že když se budeme chtít pouze stabilisovat, jestli nám neujede vlak co se týká rozvoje. Naše členství v EU nás může svazovat natolik, že stabilisujeme situaci, ale  mnoho nevyřešíme a byrokracie EU stejně jako ta naše nás bude stát moc a moc dalších peněz, které nemáme. Že by neškodilo trochu odvahy a bojovnosti i odhodlanosti Jany Bobošíkové. Osobně si myslím, že je třeba jít kupředu i když já si pod tím představuji spíše ten návrat k původnímu způsobu života člověka tak, jak byl stvořen. Že jsme šli svou cestou a jaksi jsme ve slepé uličce. Měli bychom si to přiznat a trochu se vrátit. Svěsit uši a začít více naslouchat tomu, co nám říká naše intuice, svědomí, duše, srdce...