Moje oblíbené románové hrdinky

I já se přidávám k projektu "Šest mých nejoblíbenějších filmových a literárních postav" a napíšu o těch svých. Můj život ovlivnily hrdinky, které jsou mi blízké svou životní filozofií. 

 První knížkou, která mě zaujala, jsem dostala do ruky,když mi bylo šestnáct a byla  to Jana Eyrová od Charlotte Bronteové. Hrdinka je typ ženy, které se dokázala postavit na vlastní nohy a žít podle svého. Je to prostředí ze staré Anglie, kde vládla přísná pravidla. Postavení ženy bylo ne úplně důstojné. Byla brána sice jako křehká bytost, ale jaksi se nepředpokládala inteligence a síla osobnosti. Jana se poprala se svým životem a vyhrála. Odměnou jí byla velká láska a život s tím, koho opravdu milovala a on ji.  

   Další kniha byla od Jane Austenové Pýcha a předsudek. Prostředí stejné a hrdinka Elisabeth je žena, která odmítá zajistit si jakéhokoliv manžela pro spokojený život, což je v té době všeobecně vžito. Naopak chce partnera hodného lásky. Je rovněž inteligentní a má smysl pro humor. Udělá ve svém myšlení velký pokrok, když přistupuje k muži s předsudky, aby nakonec zjistila, že její úsudek nebyl správný. Je nebojácná, stojí si za svými názory i právy plnohodnotného člověka a jedná i s vyšší šlechtou jako se sobě rovnou o tom, co si myslí a co pokládá za správné. Neříká to, co se od ní čeká, ale co si skutečně myslí. 

Povahy obou hrdinek souvisí s povahami obou autorek, které byly na svou dobu vyjímečné svým smýšlením a přístupem k životu ve své době poněkud neobvyklým.

Jih proti severu - Margaret Mittcheliová a Scarlett - Alexandra Ripleyová, znalec ví, že román Scarlett je pokračováním Jihu proti severu, který ovšem napsala jiná autorka a o sto let později. Scarlett jde za svým cílem, ačkoli je to opravdu cesta více než složitá a dlouhá. Je samostatná a dokáže vybudovat velké věci a dospět svým vlastním poznáním, že jediné, co má cenu je láska. Ta pravá Láska.

Ovšem filmové zpracování bylo dosti nešťastné. Děj byl velmi zjednodušen a překroucen a hlavně povaha hrdinky byla značně jednodušší. Zatím, co v knize to byla bojovnice, ve filmu spíše slepice.

Anastasia, o které píše Vladimír Megre, není postavou smyšlenou, ale skutečnou. Její život je inspirací v mnoha směrech, co se týká života v naší době. Má vyjímečné schopnosti a vědomosti, které předává všem, kdo chtějí vědět víc. Vl. Megre píše jen to, co mu Anastasia vypráví. Díky těmto knihám vzniklo veliké hnutí za návrat k přírodě a k původním hodnotám i ke Stvořiteli. Našla jsem zde odpovědi na celou řadu otázek, které jsem hledala a nikde jinde nenašla. Odpovědi jsou v souznění s mou duší a proto je cítím jako pravdivé a snažím se z nich vycházet.

Z filmových postav mě okouzlila Erika Beriová v Lepší pozdě nežli později. Žena spisovatelka, která také zcela nečekaně objeví sílu lásky. Její vyrovnání se se životem je obdivuhodné a pro mne inspirující.

Také ve filmu Síla lásky s Juliou Robertsovou se hrdinka vymaní ze stereotypu a znovu si vydobude lásku a úctu svého manžela. Dokáže mu, že není koule u nohy a také se vrátí na svou původní "cestu", ze které uhnula, když čekala dcerku.Prostředí chovatelů koní mi také vyhovuje. Také jsem s koňmi dost zažila. Zajímavý je i příběh její matky a otce, co se týká soužití.

Takže to je šestice mých oblíbených hrdinek, které mě nejvíce inspirují v mém životě. Děkuji za toto téma. Člověk se zamyslí...

Přeji hezký den