Levičácká demagogie

  Vždy, když se pustím do někoho, kdo má jaksi levicové smyšlení, narazím na argument, že kdyby lidé měli rozhodovat o daních, tak by žádné neplatili a že levice svobodu člověka nijak neomezuje, právě naopak. Kde je pravda?

 V pořadu Partie říkal náš pan prezident, že referendum, neboli všelidové hlasování, namá být mimo jiné o daních.To jen na okraj. Já říkám, že takové tvrzení je demagogie. Každý člověk ví, že stát není cosi abstraktního jako božstvo, ale jsou to lidé, kteří by měli spravovat státní záležitosti. Čili řídit v jistých mezích, možná spíše dohlížet na dění a zasahovat tam, kde je to třeba, aby byla spravedlnost. A v souvislosti s tím, že je to tedy vlasně služba, čili něco, co dělá někdo i za mne, vím, že za to musím zaplatit a to právě formou daně.

Samozřejmě je-li "třeba" takové množství státních úředníků, jako u nás, pak se značná část daní spotřebuje jen na platy těch úředníků a ty rozhodně nejsou stejné jako minimální mzda, ale určitě je to mnohem víc a ještě se spoustou bonusů. Už zde je nespravedlnost. Ti, co tu "zeměkouli tlačí" mají nejspíš menší žaludky a vůbec skromnější představy o životě, o dovolené, bydlení atd. Chápu, že úředníci se museli déle vzdělávat, lépe se učit, ale až tak propastný rozdíl že by měl být? Opravdu je každý úředník tak potřebný a vytížený správně a nezastupitelně?

Další problém nastává, když se sestavuje rozpočet. Stanoví se výdaje a tady je ten rozdíl. Je to jakési podceňování člověka, že by si sám neporadil správně. Levičáci jsou přesvědčeni o tom, že oni ví nejlépe co, kam a kolik. Jenže jak se ukazuje, ono tzv. sociální inženýrství špatně zvládnuté, nese obrovské ba stěžejní problémy. Když je jedinec vyloženě oškubán až na kůži a musí pak jen přihlížet, co se s vybranými penězi děje, není divu, že je v celé společnosti napjatá atmosféra. Stačí jiskra a je požár - demonstrace.

Uvedu příklad. Na začátku devadesátých let jsem zaslechla o projektu soukromých účtů pojištěnců ve zdravotnictví. Pokud jsem to pochopila správně, šlo o to, že člověk by měl vliv na to, kam a na co peníze, které odevzdá, jsou použity. Bylo zde počítáno i s částkou na solidární výdaje, tedy na nutné nákladné operace, které nepotřebuje každý, ale jinak by měl člověk možnost peníze na "svém" účtě do jisté míry použít podle svého úsudku a potřeby. Někdo například o své zdraví dbá. Nekouří, nepije přes míru, hýbe se a zdravě se stravuje, čili lékaře potřebuje minimálně. Rád by tedy investoval třeba do doplňků stravy nebo-li vitamínů a jiných potřebných látek a třeba by rád chodil plavat celý rok například. Zbytek peněz by po odečtení odměn pro správce, mohl být na účtě spořen a časem i vypláceny třeba úroky. Proč tohle u nás neprošlo?

 U nás je to naopak. Platíme jak mourovatí, dokonce, a to je zvlášť obludné, když si chce důchodce k důchodu přivydělat, platí zase zdravotní i sociální, ačkoli platil celý život a už by tedy měl mít "naspořeno". Vlastně je trestán za to, že s důchodem nevyjde nebo si chce splnit nějaký sen. A při tom pojišťovna se mnohdy nechová jako dobrý správce, ale jako zlý pán. Neproplácí to či ono, ačkoli to člověku pomáhá a jde-li o zvlášť drahou léčbu či operaci, pořádá se sbírka od lidí, kterým ještě něco zbylo. A tak je to u nás se vším. Ti "inženýři" nahoře nehospodaří s vybranými daněmi, ale rozkrádají je nehorázným způsobem a dotují věci, které se většině lidí vůbec nelíbí. A vo vo tom to je.

 Milý levičáci. Lidé nejsou blbci, oni ví nejlépe, co potřebují a co chtějí podporovat. Ono jde také o to, že lidé jsou různí. Jedni preferují kulturu, jiní sport, jiní by investovali do vzdělání, vědy, životního prostředí. Ale tohle je nám upíráno. A to NENÍ SVOBODA, to je diktát.

Je zde "rovnost" příjmů obyvatel, která je uměle nastavená a je nastavená hodně blbě. Plně pracovně vytížený člověk, který si huntuje zdraví, bere stejně, jako jiný, který nehrábne nebo v tom umí prostě "chodit". Okrádá, podvádí a žije nad poměry. Neexistuje rovnost příležitostí a soutěž na trhu práce, ale je tu klientelizmus a podvody, milionové úplatky... . Vše je řízeno. Kde, co a za kolik nakupovat a při tom nutně krachují firmy, které vyrábí poctivé zboží, protože kupní síla obyvatel je takřka na nule a proto lidé nakupují čínské a vietnamské plagiáty. Nemohou podpořit takového obchodníka, který by jim vyhovoval kvalitou zboží, protože na to prostě nemají. Proč nesmíme být soběstační například ve výrobě potravin? Chovu hospodářských zvířat? Protože si to nepřeje Brusel? A to je svoboda?

Taky by mě šlak trefil, když slyším o progresivní dani. To snad ani nemůžou myslet vážně. To je jako když by říkali:" Čím víc se budeš snažit, tím víc tě obereme. Nemáš šanci být na tom lépe i když tvrdě makáš, protože MY ti to stejně sebereme!" Řekla bych, že v tomhle spoléhají levičáci na to, že těch vyjímečně dobrých je spíš míň než víc a zvlášť mají-li to z poctivého a také spoléhají, ti levicoví politici, na lidskou závist a nepřejícnost. Já si myslím, že takový člověk, který se skutečně vypracoval, by si své peníze nesilážoval, ale přispěl by na to, co by sám vyhodnotil, že by bylo přínosem pro společnost. Třeba aby se na jeho jméno nezapomnělo. Například pan Babiš investuje do vzdělávání žen, aby jich mohlo více jít do politiky, mimo jiné a paní Jana Bobošíková sponzoruje také své projekty, které pomáhají lidem. Stejně tak náš prezident, minulý i současný, si nenechávají všechno jen pro sebe. A takových je řada, ale o tom se nemluví, to by netáhlo. Televize by neměla onu sledovanost, jako když se tam víří bahno, vyrábí se skandály a zkrátka se drbe!

Buší se do lidí reklama mnohdy na potraviny, ve kterých je toho zdravého minimum, za to je tam hodně té náhražky a proto se zde točí miliony a reklama se zaplatí v ceně zboží jako nic. Například jogurty. Má cenu to dál popisovat?

Ono vést lidi správným směrem je jistě hezká věc, ale jak můžou ti "leví" vědět, že zrovna to, co nám diktují je to nejlepší? Nemělo by to být tak, že by si lidé sami mohli vybrat podle své zkušenosti, tedy pokud by cena byla určena na volném trhu a ne od psacího stolu?

A ještě jednu poznámku si dovolím. Možná je to jen u nás na jihu, že jsme tu takoví "zaprdlí". Ale že lidé, kteří dlouhodobě prezentují levicové smyšlení a najednou jsou na čelních místech pravicové strany, že tu stranu vlastně poškozují a voliče spíše odradí? Že jsou u nás v Českých Budějovicích už hodně profláknuté obličeje jednou nalevo a jednou napravo? Nebo je to všude ve městech? Míním tím, abych byla konkrétní, například paní Volfovou a jiné, na které mě upozorňují ti, kteří diskutují pod mými blogy. Také jsou ve městech jedni a titíž pořád dokola? A čím to vlastně je? Není to trošku ta oligarchie?