ale u mne byl už od včera a byl tu i ráno, kdy se na mě hned, jak otevřel oči, usmíval. Mám sedm vnuků a dnes je se mnou můj šestý vnouček Roman. Je mu 19 měsíců. Doma má dva brášky starší a jednoho ještě mladšího.
Samozřejmě, že na štědrý večer bude doma u svých. Spinkal poprvé mimo domov a jeho máma se bála, že bude plakat. Ale on se směje. Očka mu září, jako opravdovému Ježíškovi. Kutálíme si s mým míčem na cvičení. Za míčem ho skoro není vidět, ale posílat mi ho umí a pokaždé pošle i úsměv. Nevím jak kdo, ale já mám ty nejkrásnější Vánoce. Ani jsem to nečekala. Vlastně jsem začala před rokem nový život. Bylo to napínavé a plné zvratů, ale už je dobře. Stojím na vlastních nohách, mám svůj malý byteček a našla jsem nové přátele a kamarády a hlavně mám pohromadě i svou rodinu, to je to nejcenější, co může člověk mít.
Nový věk nastal nám všem na téhle Zemi. Jsme teď více orientováni na svou duši. Lidé postupně přicházejí na to, že materiální svět - sebekrásnější věc v žádném případě nemůže nahradit zářící oči dětí, pohlazení a pozornost někoho blízkého, kamarády, přátele, lásku. Já říkám už dávno, až lidé budou žít více podle svého srdce, duše, svého "já" a méně podle mozku, který se dá naprogramovat, bude na světě líp. Vždyť k čemu je to všechno, za čím se člověk žene, když se o to musí jen bát, hlídat to a starat se, aby to bylo pořád pěkné. Jsou s tím jen starosti a život pak je o úplně něčem jiném, než o radosti a štěstí.
Já večer nesedám před televizi, na kterou obvykle lidé koukají ze zvyku, než že by tam bylo něco světoborného. Raději si pustím nejakou hudbu, miluji houslové koncerty, ale takové ty melodické, žádnou divočinu a přemýšlím. Užívám si tu krásu hudby i to přemýšlení. Myšlenka je ten nejdůležitější základ všeho, co později vytvořím. V dnešní době se musí i v rádiu přetrpět to neskutečné kvantum reklam na kde co. A vše stokrát za den, kolem dokola jak u blbejch na dvorku. V mém oblíbeném Country rádiu se také bez reklamy neobejdou a věru mám často chuť to vypnout. Ale pak slyším písničku, kterou mám ráda nebo jsem na ni dokonce pozapomněla a zase poslouchám a ty hloupé reklamy se snažím nevnímat.
Přeju všem lidem dobré vůle klid, pohodu a štěstí. A prosím, šiřme to poselství nového věku. Vracejme se k tomu, co je pro nás, lidi, nejdůležitější - sami k sobě. Nejsme masa tupých ovcí, každý z nás je důležitý a má vlohy pro něco jiného. Bůh nás tak stvořil, abychom poskládali své výtvory a svět kolem nás byl nádherná mozaika. Skládanka z dárků, které si můžeme dát i jen sami sobě. Třeba nevěšet na stromek jen ty dokonalé, ale bezduché skleněné či dokonce plastové koule. Vždyť ozdoba, kterou vytvoří lidská ruka třeba jen z barevného papíru se zaujetím a s myšlenkou potěšit, jen ta přispěje k té opravdové radosti. Když vidíme nejen ozdobu, ale i člověka, který ji vytvořil a slavnostně nám ji předal či pověsil nenápadně na ten stromeček.
Proč musí mít děti tu spoustu "hraček"? Často je omrzí dřív, než se je podaří rodičům "sehnat". Věřte nebo ne, ten můj malý Ježíšek se vždy usmívá a září mu oči, když mu zpívám. Večer třeba mravenčí ukolébavku, kdykoli přes den Když se zamiluje kůň a Není nuto, aby bylo přímo veselo. Pamatuji se ještě dnes svého medvěda, se kterým jsem chodila spát i svou panenku Helenku, kterou jsem oblékala do oblečků, které jsem sama zhotovila, nebo mi pomohla máma. Dnes mají děti plyšáků celé hory a možná je nemají ani pojmenovaný. Kdo by si to pamatoval, když je jich třeba padesát. Opravdu může takové množství těšit?
Lásku a štěstí si nemůžeme koupit, my si je můžeme vzájemně dát. Kdysi, v jednom českém filmu, jsem slyšela krásné přísloví: "Štěstí nejsou nesplněné sny, ale splněné povinnosti."Něco na tom je.
Přeji krásný sváteční den.
