Nezlobte se, ale Vy jste přesně případ, kdy antidepresiva nic neřeší. Váš příspěvek je jeden dlouhý seznam nespravedlností na Vás spáchaných, co všechno Vám bylo provedeno, dokonce i Vašim dětem, jeden velký průšvih od dětství po dnešek. Blog je plný potlačované zloby, zklamání, pocitu nespravedlnosti atd. Dobrá a dlouhodobá terapeutická léčba by udělala mnohem víc práce (samozřejmě pokud byste měla zájem s terapeutem spolupracovat a ne si jen stěžovat) než chemické oblbováky. Existuje spousta možností od psychologických poraden až po alternativní metody, se kterými jsou také výborné výsledky (včetně klasické homeopatie - nezaměňovat za homeopatii podle diagnózy!!!). Antidepresiva jako první pomoc, dobrá, ale pak je potřeba pokračovat jinou cestou.

Já bych tedy na iDnesu svou osobní historii

nepsala....to jste neudělala dobře, ale už se to nedá odestát.

Málokdo z lidí měl "sluníčkové" dětství; většina těch, kteří prošli manželstvím, měli děti, chodili do práce - prožila těžká období. Někoho to mohlo položit psychicky, jiného zase třebas skolila nějaká fyzická nemoc. Každý prožil lepší i horší období - tomu se říká život.

ALe když se to vše překoná či stabilizuje, nemá cenu se v tom přebírat - je zapotřebí hledět dopředu, i kdyby budoucnost před námi měla trvat jen chvilku. Dětmi jste si zajistila pokračování života a nyní se můžete těšit z volnosti.

Jinak vím, že tu byl článek s poselstvím Nebrat antidepresiva - ale já se nebojím, že by je někdo nebral kvůli nějakému článku bloggera z iDnes.  No a pokud je někdo takový masochista, že raději žije v depresi, než by bral prášky, tak je to taky jeho věc - jsme dospělí a rozhodujeme (alespoň zatím) sami o sobě.

.

Stojí za zhlédnutí dokument: JSTE TO CO JÍTE - je to s českými titulky, je tam i možná odpověď co se týče depresí.

Nesouhlasím

s tím, že by se na lidi s psychickými problémy obecně zahlíželo, já to tak rozhodně nemám

Omlouvám se za nepřesnost, pochopitelně jde o

bipolární afektivní poruchu. Dříve a dnes "lidově" manickou psychózu.

Rád bych jen doplnil to, co je snad vcelku jasné.

Rodinné prostředí a vliv na psychický vývoj člověka nelze jistě podceňovat, stejně jako dlouhodobě podceňované trvání stressových situací v dospělosti. Ovšem na vznik deprese podle mého názoru tyto faktory mají vliv spíše marginální. Myslím, že ani dva psychiatři se nad stanovením příčiny vzniku deprese jako nemoci neshodnou. Zaměňovat ji se špatnou náladou opravdu nelze. Já sám trpím bipolární afektivní depresí a není to fakt žádní sranda, nikdy nevím, zda se ráno probudím do fáze manické nebo depresivní, a zda se v průběhu dne kolíbka nepřehoupne na druhou stranu. Lidi by měli hlavně vědět, že tyto poruchy lidské psychiky nejsou ovlivnitelné prostou vůlí postavenou na racionálním uvažování. Ani jedna z těchto fází NENÍ zvládnutelná jinak, než za pomoci psychofarmak a případnou doplňující psychologickou péčí. A je to peklo, to nemohu říct. Pro člověka i členy jeho rodiny.

Re: Rád bych jen doplnil to, co je snad vcelku jasné.

Držím palce!