Co Svoboda je a co není (III)

Chtěla bych rozebrat další příklad manipulace se svobodou. A sice opět na příkladu mého oboru. Ale zkusím to tak, aby se to dalo aplikovat i na obory jiné. Posuďte sami, prosím.

Jsem čalounice dekoratérka. Pravdou je, že jsem se pro tohle řemeslo nerozhodla sama, protože ve svých patnácti letech jsem vůbec netušila, co mi které povolání může přinést vzhledem k mým zájmům. Osud tomu chtěl, že mne soudruzi de facto donutili, zákazem dalšího studia ,vyučit se. Je nádherný protimluv, když píšu (záměrně) osud chtěl, aby mi soudruzi pomohli, ale to nechme stranou. Pravdou je, že vybrat si povolání v patnácti správně by mohl pouze člověk buď opravdu moudrý a s velkým přehledem a nebo má moudré a starostlivé rodiče, kteří nelitují času, své dítě pozorují a ví, jaké má sklony a s výběrem mu pomohou. Nikoliv že mu ho nadiktují. Mně pomohl brácha, inu znal mě opravdu dobře. Díky mu.

Přechod od podnikání k zaměstnání.

Když jsem byla okolnostmi donucena najít si zaměstnání, vybrala jsem si šití čalounění na zahradní nábytek ve firmě Doppler. Podtrhuji, že šít na stroji umím dobře, protože mě to baví už 40 let.Tahle firma zaměstnává zhruba 65 zaměstnanců, kteří zde dělají dílčí operace na výrobku, který je volným čalouněním na kostry z ratanu, kovu, dřeva atp. Já, protože jsem čalounice, bych zvládla toto čalounění udělat od začátku, tedy návrhu, vyměření, střihu,ušití, naplnění, konečné úpravy, až do konce. Vyrobila bych to celé ALE vyrobila bych omezený počet kusů, samozřejmě. Ale co je to omezený počet kusů dnes, kdy je trh doslova zaplavován. Čalounění je tolik, že to nikdo nikdy nemůže spotřebovat, protože se chrlí dálší a další. Záleží na obratnosti prodejců, pracovnících odbytu ve firmách, kolik toho na ten trh dokážou dostat.

Množství ale souvisí s kvalitou.

Jak asi? Když budu střihat po jednom kuse, podle náčrtku, který si vyměřím na kostře, bude to rovné, přesně podle nitě, čili se to nebude kroutit, podle vzoru, tedy nerozstřihnu květinu v prostředku a křivě natištěný vzor vyřadím a vůbec nekoupím. Ve firmě je stroj, který navrství naprogramované množství látek. To mu trvá určitou dobu, podle toho, jestli se nepokazí během vrstvení. Aby byl počet vrstev optimální, když je více druhů náčrtků se musí rozměr vrstvy sjednotit, aby vyhovoval. Už zde vzniká možnost nadbytečného odpadu. Pak se příslušný náčrtek nakreslí na horní látku a vyřezává se strojem. Stroj, je li špatně veden a udržován, vytvoří nejen dobré kusy, ale není-li dobře veden a ošetřen, vyřízne zmetky. Je to malé, po obvodu naříznutí, oškubané, zubaté atp. Odpadu je, že se z toho při troše šikovnosti dá vytvořit skutečně hodně. Chňapky, polštářky, cíchy, ubrusy, přehozy i to čalounění. Zbytky jsme si mohli brát volně, většinou.

Mezi úkony: přenést, přebrat kusy, poskládat co k sobě patří, navrstvit pro šití, přenést k šicím strojům. Šití – vždy švadleny určovaly množství výrobků. Jejich kapacita. Šikovnost švadlen je různá. Opět prostor pro vliv na kvalitu i množství. Další úkon: přenesení a obracení na líc. Opět pořádně nebo ne. Pak se prošívá lehátko po okraji, vznikne tak zdobný lem po jeho obvodu. Někdy kvalitní, někdy ne.

Plnění molitanem též strojem. Ovšem někdy to prostě nejde a plní se to stejně ručně. Při stejném počtu lidí, by se to zvládlo stejně rychle, to vím. Museli by to ale dělat čalouníci. A ti by to také zašili tzv. Ztraceným stehem, nebo by všili rovnou zipy a jen zapli. Takhle se to zase přenáší ke strojům a VIDITELNĚ, čili neesteticky se to zašije. Pak se to zabalí a uskladní a časem importuje. V případě malých zakázek, nepřesycování trhu, by to šlo rovnou k zákazníkovi, bez následného skladování v obchodních řetězcích a eventuální výprodeje za výrobní ceny, kdy má obchodník ztrátu. Příště odebere méně, například.

Jeden čalouník by za stejných osm hodin zvládl, vezmu si konkrétní příklad lehátka, 60 kusů.

65 čalouníků tedy udělá přibližně 3 900 lehátek za den, to je 19 500 lehátek za týden. Firma vyráběla pokud vím 7 – 9 000 ks někdy i jen 5 000 lehátek pochybné kvality a s odpadem.

Opravdu je nutné vyrábět ve „velkém“ a brát práci živnostníkům a vytvářet pracovní místa, čili dávat práci dělnické třídě? Vytvářet dělnickou třídu? A třídu zaměstnavatelů? Podmínky pro třídní nenávist a třídní boj?

Přeji hezký den.